6 C 219/2021-26 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví tohoto rozsudku uvedené částky s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Výše uvedená smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 9 800 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 17 740 Kč. V souladu se smluvními podmínkami bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na souhrnný poplatek a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 2 740 Kč [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila s účinností ke dni [datum] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 15 000 Kč ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala ke splnění dluhu, naposledy dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem v částce 12 540 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 27 540 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 59 pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč (poslední splátka ve výši 105 Kč) s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. 4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že podle článku 5. bylo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dohodnuto, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky a že podle článku 8. bylo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost právní předchůdkyní žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. 5. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, vyplývající ze shora uvedené smlouvy o půjčce, byla ke dni [datum] včetně příslušenství postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaný o tom byl právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] na žalovaným uvedenou adresu ve smlouvě. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že pohledávka za žalovaným, vyplývající ze shora uvedené smlouvy o půjčce, byla ke dni [datum] včetně příslušenství postoupena ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni. Žalovaný o tom byl právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] na žalovaným uvedenou adresu ve smlouvě. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému plnění nejpozději do [datum]. Tato předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě. 9. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný zaplatit, tak činila 27 540 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 59 pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil v souhrnu celkem 9 800 Kč, přičemž částka byla započtena na souhrnný poplatek. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o změně věřitele vyrozuměn. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 11. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. Podle § 3028 odst. 3 o.z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Věc byla soudem posuzována – s výjimkou smlouvy o postoupení pohledávek – podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), neboť shora uvedená smlouva o půjčce byla uzavřena přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 14. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 15. Podle § 39 obč. zák. platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 41 obč. zák. platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 16. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. platilo, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 17. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. (dále jen„ nařízení vlády“) platí, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 18. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným vznikl právní vzt