10 C 314/2021-31 — Okresní soud v Nymburce

1. V žalobě, podané u nadepsaného soudu dne 31. 8. 2021, ve znění doplnění ze dne 16. 12. 2021, žalobkyně vymezila předmět uplatněného nároku tak, že tento zahrnuje nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 5 000 Kč, související poplatek ve výši 1 962,57 Kč a příslušenství zahrnující zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 6 962,57 Kč od 30. 12. 2018 do zaplacení, s tím, že žalobkyně nárokované plnění nabyla z titulu postoupení pohledávky, která z titulu poskytnutého úvěru, sjednaného cestou elektronických prostředků tzv. na dálku, vznikla za žalovaným společnosti [právnická osoba] (dále jen postupitelka). 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil a své sdělení, vč. omluvy z jednání, uznání nároku a žádosti o dobrodiní splátek, zaslala toliko manželka žalovaného, formou podání datovaných k 10. 12. 2021 a 3. 1. 2022, k nimž připojila též lékařskou zprávu ze dne 3. 12. 2021, dle níž se žalovaný léčil v [anonymizována čtyři slova] nemocnice [obec]. K datu podání předmětné lékařské zprávy však byla u žalovaného konstatována kompletní remise jeho onemocnění. V návaznosti na zaslaná podání soud manželku žalovaného vyzval, nechť doloží své zmocnění k zastupování žalovaného, avšak toto nebylo ve stanovené lhůtě doloženo. 3. Žalobkyně soudu zaslala omluvu z jednání, datovanou k 12. 1. 2022. Svou neúčast u jednání však podmínila vyhověním uplatněnému nároku. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobkyni sdělil, že takto uplatněná omluva, ve smyslu § 41a odst. 2 o. s. ř., představuje podmíněný procesní úkon, k němuž nelze za řízení přihlédnout. Žalobkyně se však k zaslanému sdělení dále nevyjádřila a jednání ve věci se nezúčastnila. Již dřív byla žalobkyně, konkrétně k 18. 11. 2021, vyzvána, aby doložila, jakým způsobem postupitelka ověřovala totožnost osoby, s níž byla jménem žalovaného sjednána tvrzená úvěrová smlouva, a dále též, aby doložila, jak postupitelka v projednávaném případě ověřovala úvěruschopnost úvěrovaného. K takto koncipované výzvě žalobkyně s odkazem na všeobecné obchodní podmínky postupitelky, podáním ze dne 16. 12. 2021, sdělila, že totožnost žadatele o úvěr byla v projednávané věci ověřována formou zaslání SMS s autentizačním kodem (resp. jeho následným vyplněním), a to v návaznosti na předchozí žádost o poskytnutí úvěru, učiněnou na internetovém portálu postupitelky. Úvěruschopnost úvěrovaného byla postupitelkou ověřována jednak lustrací v internetových databázích ( (ISIR, SOLUS, CEE, NRKI a BRKI) a na základě prohlášení, jež stran svých příjmů učinil žadatel o úvěr. 4. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Postupitelka k datu 29. 10. 2018 vyplatila ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč, který byl v [právnická osoba], veden na jméno žalovaného. V souvislosti s takto poskytnutým plněním postupitelka vystavila dokument označený jako SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU, v jehož rámci se zavázala žalovanému poskytnout částku 5 000 Kč (označenou jako„ zápůjčka“ - viz tabulka v bodu I.), oproti čemuž se žalovaný zavázal poskytnuté plnění do 29. 12. 2018 splatit, včetně poplatku za poskytnutí ve výši 1 962,57 Kč. Současně též bylo žalovanému dáno na vědomí, že postupitelka nenese odpovědnost za situaci, kdy třetí osoba, zneužívající autentizační údaje žalovaného, vstoupí na webový portál postupitelky a jménem žalovaného požádá o poskytnutí dalšího plnění (čl. 9). Předmětný dokument byl opatřen podpisem zástupce postupitelky, nikoli však podpisem žalovaného. Následně pak postupitelka, oproti podpisu dokumentu označeného jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“, datovaného k 1. 1. 2021, pohledávku z poskytnutého plnění převedla na žalobkyni, která o tomto aktu, cestou sdělení ze dne 16. 5. 2021, jež bylo téhož dne podáno na poště, vyrozuměla žalovaného a současně jej vyzvala, aby, pod hrozbou následného soudního vymáhání, do 3 dnů celé poskytnuté plnění uhradil, mj. včetně poplatku za poskytnutí. 5. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 9. Podle § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Při právním hodnocení projednávané věci vzal soud v úvahu, že žalobkyně nepostavila na jisto, zda a jakým způsobem postupitelka získala od žalovaného souhlas s tvrzeným sjednáním závazku, jenž měl být založen shora označenou„ SMLOUVOU O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“. Přičemž tento by dle svých znaků (poskytnutí zpoplatněného finančního plnění, nespojeného bezprostředně s poskytnutím, ale toliko se závazkem poskytnutí) odpovídal závazku z úvěru, ve smyslu § 2395 o. z., resp. úvěru spotřebitelského, ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Za daného stavu věci tak v řízení vůbec nebylo postaveno na jisto, že žalovaný, v souladu s § 1724 odst. 1 o. z., provedl akceptaci příslušného závazku, přičemž k doplnění důkazních prostředků žalobkyně nebyla dále, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučována, neboť toto poučení lze poskytnout toliko účastníkovi přítomnému při soudním jednání. Nadto je třeba doplnit, že byla žalobkyně na tuto skutečnost upozorněna písemně, avšak tato, vyjma poukazu na text všeobecných obchodních podmínek postupitelky, nedoplnila ničeho. S ohledem na tuto skutečnost, tak soud vyhodnotil, že žalobkyně neprokázala vznik a existenci řádného závazkově-právního poměru mezi postupitelkou a žalovaným, v důsledku čehož lze poskytnutí částky 5 000 Kč žalovanému po právní stránce vyhodnotit toliko jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Právě nárok na plnění z tohoto tzv. kvazi závazku postupitelka, ve smyslu § 1879 odst. 1 o. z., z titulu postoupení převedla na žalobkyni s tím, že splatnost postoupeného tzv. kvazi závazku nastala nikoli k datu splatnosti stanovenému„ SMLOUVOU O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“, ale až uplynutím třídenní lhůty stanovené ve výzvě ze dne 16. 5. 2021, jejímž prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, tj. k 20. 5. 2021 (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010) Právě k datu 20. 5. 2021 se tak žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., dostal s úhradou částky 5 000 Kč do prodlení a od téhož data také žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo právo nárokovat zákonný úrok z prodlení. 15. S ohledem na závěry uvedené v předchozím odstavci proto soud, výrokem I. tohoto rozsudku akceptoval uplatněný nárok jako důvodný toliko co do částky 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení jdoucího od 20. 5. 2021. Ve zbytku, tedy co do částky poplatku za poskytnutí toliko tvrzeného úvěru 1 962,57 Kč a souvisejících zákonných úroků z prodlení, soud uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. 16. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že se žalobkyni přiznává právo na úhradu poměrné části náhrady nákladů řízení, neboť žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně, vč. příslušenství (jež soud pro účely výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku), vůči žalovanému nárokovala 8 808 Kč. Z této částky nicméně bylo žalobkyni přiznáno toliko 5 276 Kč (opět včetně kapitalizovaného přísluš