10 C 353/2021-48 — Okresní soud v Nymburce

1. Cestou žaloby, podané u nadepsaného soudu dne 13. 8. 2021, byl vůči žalovanému uplatněn nárok na zaplacení částky 13 341 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně, jdoucím z uvedené částky od 13. 8. 2021 do zaplacení. Uplatněný nárok žalobkyně, s odkazem na § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZP), odůvodnila tak, že částka 13 341 Kč představuje plnění, jež, jakožto pojišťovna, vyplatila v souvislosti s ošetřením, kterému se, v důsledku fyzického napadení ze strany žalovaného, v noci z 30. na 31. 5. 2020 podrobil její pojištěnec, [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen poškozený), a to v [anonymizováno] nemocnici. S tím, že násilné jednání žalovaného bylo rozhodnutím [stát. instituce] č. j. [spisová značka] kvalifikováno jako přestupek proti občanskému soužití, ve smyslu § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen PŘESZ), přičemž toto přestupkové jednání, jež se odehrálo dne 30. 5. 2020 v době kolem 23:15 hod. v restauraci v [obec], zahrnovalo strčení, v jehož důsledku poškozený upadl na zem a utrpěl poranění hlavy. 2. Žalovaný se k uplatněnému vyjádřil podáním ze dne 22. 12. 2021, kde připustil, že byl sice účasten šarvátky s poškozeným, tuto však dle jeho mínění vyvolal t. č. již podnapilý poškozený, který jej napadl. Na napadení ze strany poškozeného žalovaný reagoval strčením, v jehož důsledku poškozený upadl na zem, kde začal následky pádu zveličovat, což měla potvrdit i na místě přítomná manželka poškozeného, jako jeho obvyklou reakci na obdobné situace. Následné ošetřování poškozeného, spojené s výjezdem rychlé záchranné zdravotnické služby, tak žalovaný hodnotil jako zneužití lékařské služby a uplatněný nárok v celém rozsahu odmítl. 3. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se jednání zúčastnil a setrval na námitkách, které již sdělil ve svém písemném vyjádření, aniž by čehokoli doplnil či se domáhal dalšího doplnění dokazování. 4. V rámci provedeného dokazování soud, ve smyslu § 132 o. s. ř., jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, hodnotil níže uvedené důkazy: 5. Z příkazu Komise k projednání přestupků [územní celek] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne [datum], se podává, že byl žalovaný shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, ve smyslu § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 PŘESZ, jehož se dopustil tím, že (citace skutkové věty):„ dne 30. 5. 2020 kolem 23:15 hod. v restauraci na adrese [adresa] po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl [jméno] [příjmení]“, nar. [rok] a to tak, že ho chytil pod krkem a strčil do něj tak, až [jméno] [příjmení] upadl na zem, kde se mu začalo špatně dýchat, proto byl RZS převezen k vyšetření do [nemocnice] v [obec], kde bylo zjištěno, že má povrchové poranění hlavy…“ 6. V rámci prokazování přestupkového jednání správní orgán vycházel mj. též z listin, jež byly vyhotoveny v rámci policejního šetření. V úředním záznamu [číslo jednací] [číslo] tak policejní orgán zaznamenal výsledky vytěžení osob přítomných na místě činu. Z vytěžených osob je na místě odkázat na výpověď M. [příjmení], který sdělil, že na místě činu zaznamenal pouze žalovaného a t. č. již ležícího poškozeného, který měl dechové obtíže. Sám poškozený byl na místě činu policejním orgánem vytěžen taktéž, avšak s ohledem na svou podnapilost si tento bližší okolnosti šarvátky nevybavil a nebyl se ani schopen podepsat. 7. Na místě činu byl poškozený policejním orgánem podroben dechové zkoušce, při níž byla přístrojem Drager naměřena hodnota 1,87 g. Provedení předmětné zkoušky je dále dokumentováno též výpisem z přístroje Drager. Poškozený se k proběhnuvší šarvátce dále vyjádřil v rámci vysvětlení, jež policejnímu orgánu podal dodatečně. Tehdy uvedl, že se zastal barmana, p. [příjmení], který odmítl jemu neznámému muži (snad ze [obec]) podat alkoholický nápoj, načež jej onen muž chytl pod krkem. Další vývoj incidentu si poškozený nevybavil, ostatně, až následně jej„ probudila“ [anonymizováno] O podaném vysvětlení byl policejním orgánem vypracován úřední záznam [číslo jednací] [číslo]. Úřední záznam, č. [anonymizováno] [číslo], policejní orgán vypracoval v návaznosti na postup směřující ke kontaktování žalovaného, neboť tento nejprve nereagoval na telefonáty a následně se nedostavil ani k dřív předjednanému výslechu. Policejnímu orgánu se tak žalovaného podařilo kontaktovat až k 25. 6. 2020, kdy byl zastižen hlídkou, jíž sdělil, že si průběh šarvátky s poškozeným nevybavuje s ohledem na stav podnapilosti. Připustil však, že do poškozeného při odchodu vrazil. Jako svou t. č. platnou doručovací adresu žalovaný policistům označil adresu [adresa žalovaného], obecní úřad, kde si t. č. nepravidelně přebíral poštu. 8. Dle lékařské - propouštěcí zprávy ze dne 1. 6. 2020 žalovaný utrpěl povrchové poranění hlavy, a to v důsledku napadení tělesnou silou, přičemž se v [anonymizováno] nemocnici podrobil jednodenní hospitalizaci, vyšetření na CT a dále též odběrům (biochemie, krevní obraz apod.). O poraněních poškozeného bylo ošetřujícím lékařem vypracováno hlášení, datované k 31. 5. 2020, kde byla újma, jíž poškozený trpěl na zdraví, specifikována obdobně jako v citované lékařské zprávě, tedy jako„ úraz hlavy a ebrieta“ s tím, že jako příčina popsané újmy bylo označeno„ napadení“. V návaznosti na zaslané hlášení pak bylo žalobkyní vypracováno vyúčtování, listina označená jako„ Vyúčtování zdravotních služeb [číslo]“, kde žalobkyně, s odkazem na bodové ohodnocení jednotlivých lékařských úkonů (odpovídajících úkonům označeným ve shora uvedené lékařské zprávě) a dopravy, vyčíslila náklady transportu poškozeného do nymburské nemocnice a náklady jeho následné hospitalizace částkou 13 441 Kč. K úhradě této částky byl žalovaný žalobkyní naposledy vyzván upomínkou, datovanou k 17. 2. 2021, v jejímž rámci bylo obsaženo mj. i poučení o 30 denní lhůtě k plnění a případném soudním vymáhání. Předmětná upomínka byla žalovanému zaslána na adresu t. č. známou žalobkyni ([adresa žalovaného]), avšak tato nebyla doručena, a doručující orgán ji proto následně, po uplynutí úložní lhůty, k 29. 3. 2021 vrátil žalobkyni-odesílateli zpět, jako nedoručenou. 9. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 10. Podle § 55 odst. 1 ZVZP příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. 14. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. 15. Výše zákonných úroků z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Po právní stránce lze uplatněný nárok kvalifikovat jako regresní nárok pojišťovny, ve smyslu § 55 odst. 1 ZVZP ve spojení s § 2917 o. z. V tomto směru vyšel soud ze skutečnosti, že byl žalovaný pravomocně shledán vinným ze spáchání přestupku, o němž nebylo rozhodnuto cestou tzv. blokového řízení. S tím, že žalovaný, jakožto osoba obviněná z přestupku, mohl v předmětném přestupkovém řízení využít všechna zákonná oprávnění (obdobně viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1424/09 ze dne 8. 3. 2012, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo] USn.), a jestliže tak neučinil a o své vůli zůstal nekontaktní, je na místě připsat negativní následky takového postoje právě a pouze jemu samému. Za daného stavu věci tak byl soud, ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř., pravomocným rozhodnutím správního orgánu vázán, a to jak co do kvalifikace jednání žalovaného, tak i co do skutkových zjištění uvedených v tzv. skutkové větě rozhodnutí o přestupku (obdobně viz např. závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4218/2018 ze dne 10. 1. 2019), jejímž prostřednictvím ostatně správní orgán, ve skutkové rovině, vymezil znaky skutkové podstaty příslušného přestupku. Pro účely p