12 C 230/2022-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], jednak zaplacení částky 21.319,20 Kč (15.000 Kč jako jistinu a 6.319,20 Kč jako souhrnný poplatek), částky 13.063,44 Kč jako zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného z dlužné částky za období od [datum] do [datum], a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z částky 21.319,20 Kč za období od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s poplatkem 9.600 Kč v 40 týdenních splátkách po 615 Kč se splatností poslední splátky dne [datum]. Žalovaný splátky řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne [datum], celkem bylo uhrazeno 3.280,80 Kč. A dále se žalobce domáhal zaplacení částky 14.420,80 Kč (9.811,32 Kč jako jistinu a 4.609,48 Kč jako souhrnný poplatek), částky 9.669,64 Kč jako zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného z dlužné částky za období od [datum] do [datum], a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z částky 14.420,80 Kč za období od [datum] do zaplacení. Tento nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s poplatkem 6.960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč se splatností poslední splátky dne [datum]. Žalovaný splátky řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne [datum], celkem bylo uhrazeno 2.539 Kč. K postoupení obou pohledávek žalobci došlo dne [datum] a žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem z téhož dne. Žalovaný na pohledávky po postoupení i přes výzvu žalobce neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum]. Na jejím základě poskytl věřitel žalovanému částku 15.000 Kč, kterou v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 9.600 Kč v 40 týdenních splátkách po 615Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. Podle článku 5 smluvních podmínek se splátky uhrazené zákazníkem nejprve započítávají na souhrnný poplatek a poté až na vlastní půjčku. 4. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum]. Na jejím základě poskytl věřitel žalovanému částku 10.000 Kč, kterou v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 6.960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. Podle článku 5 smluvních podmínek se splátky uhrazené zákazníkem nejprve započítávají na souhrnný poplatek a poté až na vlastní půjčku. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalobcem bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 6. Z výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky. 7. Z dopisu ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení do [datum]. Dopis mu byl téhož dne odeslán. 8. Skutečnost, že žalovaný žalobci na základě uvedených smluv poskytl jiné plnění, než uváděl žalobce, nebyla tvrzena. 9. Podle ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Aktivní legitimace žalobce k žalobě byla prokázána na základě smlouvy o postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne [datum] v souladu s rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky z 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007. Žalobce na jejím základě vstoupil do práv původního věřitele [právnická osoba] dle § 1879 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinného v době postoupení). 14. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že právní předchůdce žalobce se jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako dlužníkovi v prvém případě peněžní částku ve výši 15.000 Kč. Ve druhém případě pak částku 10.000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy. Reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu půjčky splněna a došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu shora citovaného ustanovení § 657 obč. zák. modifikované ustanoveními z. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů. 15. Součástí smluvních ujednání byla také úhrada poplatku za poskytnutí půjčky v prvním případě ve výši 9.600 Kč. Ve druhém případě pak ve výši 6.960 Kč. Tato částka je nepochybně svou povahou úplatou za užívání jistiny půjčky, tedy úrokem dle citovaného ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. Výše úroků nebyla a není právními předpisy nijak stanovena, a ačkoliv je odvislá od dohody účastníků, podléhá obecné korekci občanskoprávních vztahů. V projednávaném případě byly smlouvy o půjčce sjednány mezi účastníky v průběhu roku 2008. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad ARAD (statistická data České národní banky) činily v daném období úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 4,77% - 14,45%. Dohodnutý poplatek 9.600 Kč, resp. 6.960 Kč tak činí v obou případech úrok ve výši 83,6% ročně, což představuje více než pětiapůlnásobek horní hranice uvedené úrokové sazby. Úrok, který byl ve všech projednávaných případech dohodnut, je tedy v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák., neboť byl sjednán v nepřiměřeně vysoké výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 486/2002, 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 234/2005). Takový závěr je jednak v souladu s citovanými rozhodnutími NS, ale dle názoru soudu obstojí i ve světle rozhodnutí NS sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 ze dne 8. 12. 2015, kde dovolací soud vyslovil závěr, že více než desetinásobně převyšující smluvený úrok je v rozporu s dobrými mravy, nikoliv, že teprve desetinásobek znamená podstatné převýšení obvyklé úrokové sazby. Rozhodnutím NS sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 tedy nebyla dosavadní judikatura, která považovala za podstatné převýšení obvyklé úrokové míry již čtyřnásobek, nijak překonána. Dle názoru soudu proto nelze, než ujednání o úhradě poplatku ve výši 9.600 Kč, resp. 6.960 Kč ve všech smlouvách posoudit dle ust. § 39 obč. zák. jako neplatné. Neplatnost se dle ust. § 41 obč. zák. vztahuje toliko na tuto část smlouvy, když z povahy úkonu, jeho obsahu, ani z okolností, za nichž k úkonu došlo, nelze dovodit, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. 16. Soud proto dospěl k závěru, že v prvním případě mezi účastníky byla platně dohodnuta pouze půjčka částky 15.000 Kč. Pakliže žalovaný již žalobci zaplatil částku 3.280 Kč, zůstal věřiteli dlužen na jistině částku 11.720 Kč a žalobce jako právní nástupce věřitele má na její zaplacení právo. Soud proto uložil žalovanému povinnost k zaplacení této částky. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, žalovaný se do prodlení se zaplacením částky 11.720 Kč dostal dne [datum] (uplynutím doby 7 dnů od posledn