5 C 263/2022-31 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. K jejímu uzavření došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Na jejím základě pak poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15.000 Kč, které byly [datum] zaslány na účet č. [bankovní účet]. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 3.900 Kč. Zápůjčka spolu s poplatkem byla splatná dne [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh neuhradil ničeho. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného (písemné výzvy) činí 2.500 Kč (čl. 2 smlouvy). Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena na částku 7.500 Kč. Žalovaný byl o zaplacení upomínán písemně i telefonicky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“ má soud prokázáno, že zachycuje obsah smlouvy o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru. Jako věřitel je označena žalobkyně. Adresa internetových stránek pak [webová adresa]. Žalovaný ke své identifikaci uvedl své rodné číslo, adresu bydliště, telefonní číslo a emailovou adresu. Předmětem této smlouvy měla být zápůjčka v celkové výši 15.000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala převést na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši 3.900 Kč, zápůjční úroková sazba činila 0 %. Zápůjčka měla být vrácena spolu s poplatkem za její poskytnutí nejpozději do [datum]. Na konci dokumentu jsou textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum [datum], čas 16: 15:15 a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy. 4. Z listiny označené jako„ Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], má soud prokázáno, že zachycuje obsah informací k poskytované zápůjčce. Předmětné obchodní podmínky dále podrobněji upravují vzájemná práva a povinnosti účastníků uzavíraných smluv o zápůjčce. Na konci předmětného dokumentu jsou opět textovým editorem vypsány u označení„ klient“ tiskacím písmem jméno a příjmení žalovaného, datum [datum], čas 16: 15:15 a [příjmení] kód [číslo]. U věřitele jsou označeni dva jednatelé a jejich podpisy jsou jen naskenované a v podstatě jde o nečitelné parafy. Současně je evidentní, že se jedná o tu samou listinu, která je připojena k vlastní smlouvě o zápůjčce, když i čas podpisu je zcela shodný – 16: 15:15 hod. 5. Z listin označených jako upomínka, případně opakovaná výzva k úhradě má soud prokázáno, že byly vyhotoveny dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Není však zřejmé, jakým konkrétním způsobem byly tyto upomínky žalovanému zasílány a zda vůbec. Upomínky totiž obsahují pouze oslovení žalovaného příjmením („ …pane [celé jméno žalovaného]“) a dále už jen obecná upozornění o nezaplacení zápůjčky včetně platebních údajů pro zaplacení dlužné částky. S dobou prodlení se dluh navyšoval bez bližší konkretizace, když původně byl žalovaný vyzýván k úhradě částky ve výši 19.925 Kč a poslední výzvou již k úhradě částky 23.277 Kč. Chybí přitom jakákoliv jiná identifikace žalovaného včetně adresy jeho trvalého pobytu či specifikace právního titulu. 6. Z výplatnic za období listopadu a prosince 2019 a července 2020 spolu s výpisem z rejstříku exekucí má soud prokázáno, že žalovanému měla být v měsíci listopadu vyplacena čistá mzda 39.578 Kč, v měsíci prosinci 31.884 Kč a v měsíci červenci čistá mzda 49.625 Kč. Žalovanému nebyla ze strany zaměstnavatele strhávána jakákoli částka na předchozí exekuce, respektive, že proti žalovanému v tomto období žádné exekuce nebyly vedeny. 7. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] spolu s výpisem z účtu žalobkyně má soud prokázáno, že dne [datum] převedla žalobkyně peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s příslušným poštovním podacím lístkem, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne [datum] na adresu žalovaného [obec a číslo], [PSČ] [obec]. 9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 551 o.z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 16. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 17. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu. Vznik zápůjčky totiž předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Při peněžité zápůjčce pak může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Ve sporu o vrácení zapůjčené částky má tak věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že na základě ní dlužníku poskytl finanční prostředky a že dlužník dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že podle ní bylo dlužníku plněno, spočívá na věřiteli. 18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je jen částečně důvodná. Žalobkyně především v řízení neprokázala, že by s žalovaným platně uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce nemusí mít nutně písemnou formu a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, v takovém případě však musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně došlo. Nepostačuje tvrzení o tom, že kontraktační proces se odehrával na internetových stránkách žalobkyně. Za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby pak nelze považovat zadání hesla ([příjmení]) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání podepsaná data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Žalobkyně přitom netvrdila, natož proká