10 C 279/2022-33 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 20. 6. 2022, ve znění doplnění ze dne 21. 11. 2022, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši 32 442,93 Kč, částku poplatků za odeslání upomínek ve výši 375 Kč, částku poplatku za zesplatnění ve výši 1 500 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši 2 314,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 150,58 Kč a 114,79 Kč, zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 32 442,93 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 2 314,98 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že, jakožto banka podřízená dohledu ČNB, z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [číslo]“, sjednané s odkazem její„ Všeobecné produktové podmínky“ (dále jen„ Smlouva [číslo]“ a„ VOP“), zřídila žalovanému revolvingový účet s úročeným úvěrovým rámcem do 42 000 Kč, který se, po načerpání, žalovaný zavázal splácet splátkami po 882 Kč měsíčně. Popsaná práva a povinnosti žalobkyně a žalovaný ujednali poté, co si žalobkyně, v důvěře v pravdivost údajů sdělených žalovaným v jím vyplněné žádosti, ověřila jeho aktuální majetkové poměry i jeho schopnost splácet (tzv. úvěruschopnost). V tomto směru žalobkyně, vyjma údajů sdělených samotným žalovaným, vyšla též z doložených příjmů žalovaného, údajů zaznamenaných na jí vedeném„ běžném“ bankovním účtu žalovaného, výsledků lustrace v jí dostupných systémech (v insolvenčním rejstříku, bankovním registru klientských informací - BRKI, nebankovním registru klientských informací - NRKI) a ze standardizovaného výpočtu výdajů žalovaného, provedeného na základě údajů ze žádosti, se zohledněním úředně stanovených částek životního minima a dat evidovaných ČSÚ. Žalovaný však následně, v době, kdy z t. č. načerpané jistiny zbývalo splatit 32 442,93 Kč, předepsané splátky přestal řádně a včas platit, v důsledku čehož žalobkyně využila svého smluvního oprávnění, dosud nesplacené plnění k 3. 11. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě. Ani po datu zesplatnění nicméně žalovaný nezaplatil ničeho, byť byl k plnění dodatečně vyzýván ještě předžalobní výzvou. 2. Zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, byť mu byly žaloba (24. 11. 2022) i předvolání k jednání (16. 1. 2023) řádně doručeny. 3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené: 4. Z textu Smlouvy [číslo] datované k 30. 9. 2016, vzal soud za prokázané, že se žalobkyně, s odkazem na VOP a interní sazebník (čl. I. 2 a čl. II. 15), zavázala žalovanému zřídit úvěrový rámec ve výši 42 000 Kč, čerpatelný od 30. 9. 2016 (čl. II.). S tím, že úvěrový rámec byl zřízen na dobu 3 let (čl. I. 4.1) s možností průběžného prodlužování (čl. II. 4.3). Načerpané plnění, úročené sazbou 16,9 % ročně (čl. II. 8), se žalovaný zavázal splácet ze svého„ běžného bankovního účtu“ č. [bankovní účet] (čl. III. 3), konkrétně formou splátek po 882 Kč, odpovídajících 2,1 % úvěrového rámce (čl. II. 5.2), splatných vždy k 1. dni v měsíci, počínaje od 1. 11. 2016 (čl. II. 5). Spolu s předepsanými splátkami se pak žalovaný zavázal platit též pojistné ve výši 75 Kč měsíčně (čl. II. 5.4), přičemž k pojištění (čl. V.) se žalovaný přihlásil„ Prohlášením“ datovaným taktéž k 30. 9. 2016. Spolu s textem Smlouvy [číslo] žalobkyně žalovanému předala též dokument„ VYSVĚTLENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ POUŽÍVANÝCH VE STANDARDNÍ INFORMACI O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU A DOPLNĚNÍ PŘEDSMLUVNÍ INFORMACE“, kde byla ve formě odrážek a tabulky specifikována dílčí práva a povinnosti ze Smlouvy [číslo]. 5. V čl. 43 VOP pak bylo pro případ prodlení žalovaného zakotveno oprávnění žalobkyně nárokovat související úročení (zákonné i smluvní) a v čl. 31 písm. d) VOP ve spojení s čl. 32 písm. a) VOP právo zesplatnit nesplacené plnění pro případ, pokud by se žalovaný s plněním ocitl v prodlení. 6. Za zaslání každé upomínky si žalobkyně, dle předloženého Sazebníku, účtovala 600 Kč a za vystavení výzvy k předčasnému splacení 300 Kč. 7. V žádosti o otevření úvěrového rámce („ [anonymizována dvě slova]“) žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, dosáhl středního vzdělání a je, jako technik/řidič, na dobu určitou zaměstnán ve [právnická osoba] [anonymizováno], kde pobírá čistou měsíční mzdu ve výši 20 000 Kč, jakožto jediný příjem. [obec] měsíční příjmy domácnosti žalovaného t. č. činily 35 000 Kč, své osobní výdaje žalovaný specifikoval částkou 5 000 Kč. Žalovaný vystavil též„ Česné prohlášení o zasílání mzdy“, kde oproti svému podpisu potvrdil, že mu v rozmezí dat 13. 6. 2014 - 12. 9. 2014 byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zasílána mzda pohybující se v rozmezí částek 19 231 Kč - 22 228 Kč. Na bankovním účtu č. [bankovní účet], vedeném žalobkyní ve prospěch žalovaného, byl k 17. 10. 2016 evidován zůstatek 17 514 Kč s tím, že za období od 19. 9. 2016 do 17. 10. 2016 zde byly mezi příjmy evidovány částky 20 941 Kč (mzda od [právnická osoba] [anonymizováno]) a 34 000 Kč (označena jako„ čerpání úvěru“). Mezi zde evidovanými výdaji je třeba označit mj. platbu ve výši 2 034,47 Kč z 20. 9. 2016 („ Spl. úv“). 8. Tytéž údaje, jako údaje sdělené žalovaným, žalobkyně, dle dokumentu označeného jako„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“, využila pro určení disponibilního příjmu, ke stanovení úvěrového rámce a jeho splátek, mj. též i s přihlédnutím k údajům získaným z interních a externích databází - NRKI, BRKI, insolvenčního rejstříku atd. 9. O zesplatnění dosud nesplaceného plnění z vystaveného úvěrového rámce žalobkyně žalovaného, s odkazem na opakované porušování smluvních podmínek, informovala„ Oznámením o prohlášení úvěru za splatný“, datovaným k 5. 11. 2021, které, dle předloženého podacího archu, k poštovní přepravě podala dne 8. 11. 2021. 10. Na zvlášť zřízeném úvěrovém účtu žalovaného č. [bankovní účet] žalobkyně k 29. 4. 2022 evidovala zůstatek 37 703,88 Kč, z něhož 32 442,93 Kč připadalo na nesplacenou jistinu načerpaného plnění. Vývoj na tomto účtu pak žalobkyně doložila výpisem označeným jako„ Umořovací tabulka“. Zde je zaznamenáno, že žalovaný v období od 30. 9. 2016 do 1. 6. 2021 načerpal celkem 50 767 Kč, zatímco v tomtéž období splatil (vč. pojistného a„ nákladů na jednání a správu“ po 600 Kč, viz sekce -„ celková platba“) celkem 61 540,82 Kč. Obdobně také žalobkyně pohyby na shora označeném úvěrovém účtu evidovala v dokumentu označeném jako„ Platební historie“. 11. Naposledy byl žalovaný k úhradě nárokovaného plnění vyzván zástupcem žalobkyně cestou„ Předžalobní upomínky dle ust. §142a Občanského soudního řádu“, datované k 27. 5. 2022, kterou žalobkyně doložila spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným taktéž k 27. 5. 2022. 12. Stran způsobu výpočtu nárokovaného smluvního úroku žalobkyně předložila tabulku s uvedením časového rozmezí, za které byl kapitalizovaný smluvní úrok počítán, počtu dní prodlení a výše úrokové sazby. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky. 16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 20. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v je