10 C 309/2023-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 9. 8. 2023, se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení 34 300 Kč s příslušenstvím, zákonným úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. rozsudku. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tak, že se žalovanou sjednala dvě finanční zápůjčky, které však byly splaceny toliko částečně. Z titulu prvé zápůjčky, vyplacené ve dnech 15. 11. 2021 a 30. 11. 2021, písemně potvrzené dne 31. 11. 2021, žalobkyně žalované na bankovní účet vyplatila 32 700 Kč (17 700 Kč + 15 000 Kč) a z titulu druhé zápůjčky, sjednané ústně, za využití SMS, vyplacené dne 24. 12. 2021, žalobkyně žalované, taktéž na bankovní účet, vyplatila 13 000 Kč. S tím, že na prvou zápůjčku žalobkyně žalované započetla jí vykonané služby v hodnotě 5 000 Kč a na druhou služby v hodnotě 6 400 Kč. Zbývající část poskytnutých zápůjček pak žalovaná k datům splatnosti, tj. k 31. 12. 2022 (prvá zápůjčka splatná k výslovně sjednanému datu) a k 25. 7. 2023 (druhá zápůjčka splatná v 6 týdenní lhůtě po výpovědi), nesplatila a nezaplatila ani dodatečně, ačkoli jí právní zástupce žalobkyně k úhradě vyzval cestou předžalobní upomínky ze dne 13. 6. 2023. 2. Obě účastníce souhlasily s vyřízením věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaná formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, zda s vyřízením věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalované doručena spolu s výzvou ke sdělení, zda souhlasí vyřízením věci bez jednání, konkrétně dne 23. 11. 2023, oproti podpisu doručenky. 3. Soud ve věci provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., vycházel z níže uvedených skutkových zjištění, která hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti: 4. Oproti podpisu soudu předložené listiny, označené jako„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE PENĚZ“, datované k 31. 11. 2021 (pozn. zjevný překlep..), se žalobkyně žalované zavázala poskytnout 27 700 Kč, a to formou převodu na bankovní účet. Poskytnuté plnění bylo sjednano jako bezúročné a žalovaná se jej zavázala splatit do 31. 12. 2022. Za případné prodlení byl sjednán úrok ve výši 10 % z dlužné částky (bez uvedení časového rozmezí). 5. Cestou SMS zprávy ze dne 23. 12. 2021 (čas 21:03) žalovaná, s odkazem na povinnost zaplatit kauci za byt, žalobkyni požádala o půjčení částky 13 000 Kč, kterou přislíbila zaplatit do„ 20. ledna“. Žalobkyně, taktéž cestou SMS (čas 22:08) ještě téhož dne přislíbila žalované požadovaný obnos zaslat, a to na stejný účet, na jaký jí dřív vyplatila 15 000 Kč. Přijetí požadovaného plnění žalovaná potvrdila cestou SMS ze dne 24. 12. 2021 (čas 18:34). 6. V předloženém výpisu z aplikace internetového bankovnictví žalobkyně,„ [jméno]“, lze zaznamenat tři platby, jež žalobkyně vyplatila žalované na její bankovní účet, konkrétně 17 700 Kč dne 15. 11. 2021, 15 000 Kč dne 30. 11. 2021 a 13 000 Kč dne 24. 12. 2021. 7. Žalobkyně nejprve žalovanou k zaplacení částek 27 700 Kč a 13 000 Kč, jako celku (po předchozích výzvách k placení splátek), vyzvala prostřednictvím e-mailu z 24. 1. 2023, kdy poukázala na skutečnost, že dílčí plnění za doplnění„ ras“ (pozn. pravděpodobně řas) jí na celkem vyplacená plnění započetla. 8. Naposledy žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovanou k úhradě nárokovaného plnění, se zohledněním tvrzených zápočtů a pod sankcí případného soudního vymáhání, vyzvala„ Předžalobní upomínkou“, datovanou k 13. 6. 2023. V této upomínce žalobkyně mj. uvedla, že částku 27 700 Kč již od 31. 12. 2022, dle písemně sjednané smlouvy, považuje za splatnou, zatímco splatnost zbývající částky 6 600 Kč žalobkyně stanovila ve lhůtě 6 týdnů, do 25. 7. 2023. Tuto upomínku zástupce žalobkyně, dle předložené dodejky, k poštovní přepravě podal ještě dne 13. 6. 2023. 9. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 10. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 15. Výše zákonného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. V návaznosti na skutková zjištění shora uvedená soud po právní stránce uplatněný nárok kvalifikoval jako dílčí nároky ze dvou zápůjček, ve smyslu § 2390 o. z. V tomto směru soud vycházel z povahy práv a povinností, jež si mezi sebou žalobkyně a žalovaná ujednaly. S tím, že v obou případech se žalobkyně zavázala poskytnout finanční plnění a žalovaná se toto plnění zavázala splatit. 17. V případě prvé ze sjednaných zápůjček žalobkyně nejprve žalované ve dnech 15. a 30. 11. 2021 vyplatila celkem 32 770 Kč, načež se žalovanou (po uskutečnění zápočtu ve výši 5 000 Kč) poskytnutí uvedených částek, t. č. již toliko 27 700 Kč, formalizovala cestou dodatečně sjednané písemné smlouvy. Byť se dílčí sjednaný závazek stal účinným již k datu poskytnutí finančního plnění, jakožto závazek reálný. Ve sjednané smlouvě si pak žalobkyně se žalovanou splatnost zbytku poskytnutého plnění ujednaly ve lhůtě do 31. 12. 2022. Žalovaná nicméně v této lhůtě ani později plnění ve výš 27 700 Kč nesplatila a vinou této skutečnosti se k 1. 1. 2023, ve smyslu § 1968 o. z., ocitla v prodlení, v důsledku čehož žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., současně vzniklo též právo nárokovat, počínaje od 1. 1. 2023, i zákonný úrok z prodlení. V této souvislosti soud nepominul, že si účastnice ve smlouvě z„ 31. 11. 2021“ ujednaly úrok z prodlení ve výši 10 %, tento však nebyl sjednán účinně, neboť si účastnice nesjednaly časový úsek, za který by se tento smluvní úrok z prodlení měl platit. S ohledem na tento nedostatek soud ujednání o smluvním úroku shledal, ve smyslu § 554 o. z. ve spojení s § 553 odst. 1 o. z., neurčitým a jakožto k toliko zdánlivému právnímu jednání k tomuto ujednání nepřihlížel. 18. V případě druhé ze sjednaných zápůjček žalobkyně žalované, k její žádosti, k datu 24. 12. 2023, vyplatila 13 000 Kč, aniž by žalobkyně se žalovanou poskytnutí této částky dodatečně (např. po provedení zápočtu ve výši 6 400 Kč) jakkoli formalizovaly. Takto poskytnuté plnění tedy lze kvalifikovat jako zápůjčku sjednanou ústně a bez dalšího. Tato zápůjčka se tak, ve smyslu § 2393 odst. 1 o. z., stala (se zohledněním dodatečně uskutečněného zápočtu ve výši 6 400 Kč) splatnou po uplynutí 6 týdnů po datu výpovědi tohoto dílčího závazku. Přičemž akt výpovědi žalobkyně uskutečnila cestou„ Předžalobní upomínky“ ze dne 13. 6. 2023 a plnění z této druhé ze sjednaných zápůjček se tak stalo splatným k 25. 7. 2023. Žalovaná však do 25. 7. 2023 částku 6 600 Kč nesplatila a vinou této skutečnosti se 26. 7. 2023, ve smyslu § 1968 o. z., ocitla v prodlení, v důsledku čehož žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., současně vzniklo též právo nárokovat, počínaje od 26. 7. 2023, i zákonný úrok z prodlení. 19. Soud tedy uplatněný nárok jako celek shledal důvodným a výrokem I. jej žalované uložil k úhradě. 20. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která žalovanou, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní služby v projednávané věci soud, s odkazem na výši jistiny nárokovaného plnění, ve smyslu bodu 3 § 7 nařízení vlády č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t."), určil částkou 2 500 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v konkrétním případě zahrnuje dílčí náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 372 Kč a dílčí náhradu nákladů za zastoupení advokátem. S tím, že dílčí náhrada za zastupování sestává z (i.) odměny za 3 úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), a d) a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), (ii.) paušální náhrady 300 Kč za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. - 3 x 300 Kč, a (iii.) to vše, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 % z částky nákladů právního zastoupení, tj. o 1 764 Kč Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí 11 536 Kč. 21. Lhůtu k plnění soud ve výrocích I. a II. určil dle § 160 o