12 C 140/2023-139 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 112.937 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, dále smluvní pokuty ve výši 1.880,88 Kč a úroku ve výši 62,08 % p.a z částky 95.872,68 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 327 052 Kč. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 5.678 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2022. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila 39.746 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od [datum] do zaplacení, v celkové výši 1.880,88 Kč, a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, tedy za 4 splátky celkem 800 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Přes výzvu žalovaná zbytek poskytnutého úvěru, sankce a požadované příslušenstvím nezaplatila. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. K věci samé uvedla, že se nejedná o nárok vyplývající z úvěrové smlouvy, ale nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Úvěrová smlouva [číslo] ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť zde existuje hrubý rozpor parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy, který spatřuje ve výši RPSN stanovené v úvěrové smlouvě, tedy 81,01% ročně, což je více než osminásobek obvyklé sazby dle [obec] národní banky. Žalobkyní rovněž nebyla splněna povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Před uzavřením předmětné smlouvy byly mezi účastníky řízení sjednány dva další úvěry, které žalovaná doplatila jednorázově. V době uzavření předmětné úvěrové smlouvy měla žalovaná sjednané další úvěry u několika nebankovních institucí (6 - 7 úvěrů). Dle názoru žalované nepostačuje nechat si předložit výpis z bankovního účtu či pracovní smlouvu, výplatní pásky či nahlédnout do registrů, ale je nezbytné prověřit i výdaje žadatele o úvěr, což žalobkyně neučinila, neboť si nechala předložit pouze 4 doklady o výplatě mzdy. S ohledem na své výdělkové možnosti a náklady na život, je žalovaná schopna splácet cca 2 000 Kč měsíčně, neboť její měsíční závazky na úvěry činí 5.000 Kč, 10.000 Kč hradí společně s manželem hypotéku, a stará se o dvě nezletilé děti. 3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala svou žalobu zpět co do částky 11.809,88 Kč s příslušenstvím s tím, že s ohledem na vývoj judikatury se žalobkyně rozhodla ponížit výši požadovaného smluvního úroku. Za tohoto dispozičního úkonu žalobkyně soud řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. za použití § 96 odst. 4 o.s.ř. v této části zastavil (výrok I). 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně, která je s účinností ode dne [datum] držitelem povolení [obec] národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů (prokázáno ČNB úplným výpisem ze seznamu) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr výši 100.000 Kč (prokázáno návrhem/smlouvou o úvěru [číslo] včetně dodatku [číslo] ke smlouvě). Žalované se dostalo poučení o potřebných informacích o spotřebitelském úvěru (prokázáno předsmluvním formulářem ze dne [datum], prohlášením klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru). Úvěr byl schválen a žalované schválení oznámeno dopisem ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře (prokázáno oznámením o schválení a splátkovým kalendářem ke smlouvě [číslo]). Úvěr ve výši 100.000 Kč byl žalované vyplacen v plné výši na její bankovní učet dne [datum] (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 62,08 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 5.678 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2022 (rovněž prokázáno návrhem/smlouvou o úvěru [číslo] včetně dodatku [číslo] ke smlouvě). Žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas. Vyzvána k úhradě a upozorněna na zesplatnění byla žalovaná opakovaně dopisy žalobkyně (prokázáno výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum] a [datum]). Následně žalobkyně celý úvěr zesplatnila, a to ke dni [datum] (prokázáno oznámením ze dne [datum] včetně dodejky). Z úvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, že zápůjční úroková sazba činila 62,08 % ročně; dle části B) smlouvy, bod 6.1, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále je v bodě 6.2 smlouvy uvedeno právo poskytovatele vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle bodu 6.5 pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny až do úplného zaplacení (prokázáno návrhem/smlouvou o úvěru [číslo] včetně dodatku [číslo] ke smlouvě). Z karty klienta, která představuje výpis z úvěrového účtu, bylo zjištěno, že žalovaná splátky nehradila řádně a včas, a celkem uhradila částku 39.746 Kč (prokázáno kartou klienta ke smlouvě [číslo]). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 112.937 Kč s příslušenstvím byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum] (prokázáno výzvou před podáním žaloby a poštovním podacím archem ze dne [datum]). 5. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet dotazem na databáze [příjmení] s výsledkem - produkt spotřebitelský úvěr, splátkový prodej, bez dlužných částek a splátek po splatnosti a dle NRKI v kategorii menší riziko, lepší segment klientů (prokázáno výpisy z těchto databází). Totožnost žalované byla ověřena za pomocí předloženého OP (prokázáno kopií občanského průkazu žalované). Dále z předsmluvního dotazníku vyplněného žalovanou k jejím výdělkovým a osobním poměrům žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána s pravidelným příjmem 26.000 Kč, žádné další příjmy nemá ona ani další člen domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, nehradí žádné další splátky (úvěry, zápůjčky, výživné, hypotéky), nemá další půjčky u téhož věřitele (žalobkyně), bydlení má vlastní s výdaji ve výši 3.744 Kč měsíčně (nájemné, inkaso - nedoloženo). Žalovaná je zaměstnána u Úřadu práce ČR, a to od [datum]. Při započítání životního minima v částce 4.250 Kč bylo vyhodnoceno, že jí zbývají volné zdroje ve výši 17.006 Kč (vše prokázáno obsahem formulářem věřitele – hodnocení klienta ze dne [datum]). Příjem žalované žalobkyně ověřila příchozími platbami z účtu vedeného u [právnická osoba], a to konkrétně dne [datum] byla připsána částka 32.166 Kč, dne [datum] částka 24.916 Kč, a dne [datum] částka 25.878 Kč. Výdaje žalované pak žalobkyně ověřovala s využitím průměrných nákladů průměrného klienta s odkazem na výdaje, které uvedla žalovaná ve formuláři hodnocení klienta, tedy použila zákonem stanovené životní minimum ve výši 4.250 Kč a dále k výdajům přičetla rezervu 1.000 Kč. 6. Soud dále z předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřely již dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr výši 60.000 Kč (prokázáno návrhem/smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku [číslo]). Dále dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 78.000 Kč (prokázáno návrhem/smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku [číslo]). Schválené úvěry měly být hrazeny formou splátek v termínech dle předložených splátkových kalendářů (prokázáno splátkovým kalendářem ke smlouvě [číslo]). 7. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované na základě dohody poskytla peněžní prostředky ve výši 100.000 Kč na účet žalované a žalovaná žalobkyni uhradila v této souvislosti částku ve výši 39.746 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně se při zjišťování poměrů žalované, spokojila s pouhým prokázáním příjmu žalované, jakékoli další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností (již dříve podepsaných úvěrových smluv), nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (skutečné náklady na bydlení, stravu a další základní životní potřeby či další poskytnuté zápůjčky/úvěry). Tedy žalobkyně zkoumala jen příjmy, nikoli již