12 C 251/2021-229 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. [číslo] p. [parcelní číslo] v k. ú [obec] (dále jen„ Nemovitosti“), a to reálným rozdělením s tím, že do jeho výlučného vlastnictví bude přikázán nový pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], který vznikl oddělením geometrickým plánem [číslo] do vlastnictví žalovaných nový pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], který vznikl oddělením geometrickým plánem [číslo]. Uvedl, že ve spoluvlastnickém vztahu se žalovanými již dále setrvávat nechce, neboť má o správě a využití Nemovitostí odlišné představy než žalovaní. Žalobce dále tvrdil, že se opakovaně na žalované obrátil s návrhem na odkoupení jejich podílu na Nemovitostech za tržní cenu, což preferoval. Nebyl však ochoten zaplatit cenu, kterou požadovali žalovaní. Následně se na žalované obrátil i s návrhem na reálné rozdělení Nemovitostí. Žalovaní však svůj souhlas s reálným rozdělením Nemovitostí podmiňovali zřízením služebnosti cesty a stezky přes nově vzniklý pozemek, který by měl připadnout žalobci, což žalobce nebyl ochoten akceptovat. 2. Žalovaní potvrdili, že o reálném rozdělení Nemovitostí před zahájením řízení se žalobcem jednali, a to za současného požadavku na zajištění přístupu formou na nově vzniklý pozemek [parcelní číslo]. Potvrdili dále, že žalobce se na ně obrátil s návrhem na odkoupení jejich spoluvlastnických podílů, nabízenou částku však považovali za nízkou, proto k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedošlo. Návrh žalobce na jeho oddělení ze spoluvlastnictví žalovaní požadovali zamítnout s odůvodněním, že v důsledku reálného rozdělení Nemovitostí se podstatně se sníží hodnota nově vzniklého pozemku, který by jim měl připadnout. Uváděli, že nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] po oddělení nebude pro ně přístupný přes pozemky společnosti, která je spřízněná s osobou žalobce. Zřízení přístupu z pozemní komunikace na pozemku p. [číslo] by znamenalo vyšší náklady a správce komunikace s tímto navíc nesouhlasí. Dále namítali, že v důsledku neexistence přístupu na nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] dojde k podstatnému snížení jeho hodnoty, případně se pozemek stane neprodejným. Dále namítali, že uplatnění žaloby na oddělení ze spoluvlastnictví je za situace, kdy žalobce vzal zpět žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zneužitím práva. 3. Z informace o pozemku poskytnuté Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním dne [datum] soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je v katastru nemovitostí evidován na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a obec Třebestovice jako podílové spoluvlastnictví žalobce v rozsahu ½, žalovaného 1 v rozsahu ¼ a žalovaného 2 v rozsahu ¼ s tím, že se jedná o lesní pozemek. 4. Z informace o pozemku poskytnuté Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním dne [datum] soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je v katastru nemovitostí evidován na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a obec Třebestovice jako podílové spoluvlastnictví žalobce v rozsahu ½, žalovaného 1 v rozsahu ¼ a žalovaného 2 v rozsahu ¼ s tím, že se jedná o lesní pozemek. 5. Ze znaleckého posudku znalce ing [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] a dodatku ke znaleckému posudku ze dne [datum] soud zjistil, že Nemovitosti na sebe navazují, dle územního plánu obce Třebestovice ze dne [datum] jsou zařazeny do lesních ploch, v kategorii hospodářské lesy a nacházejí se na okraji rozsáhlého lesního komplexu. Porost na parcela [parcelní číslo] odpovídá zařazení do kategorie lesní porost a na parcele [parcelní číslo] se nachází travní porost. Nemovitosti sousedí mimo jiné s pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec]. Ke dni vypracování doplňku znaleckého posudku obvyklá cena Nemovitostí činila 1.941.520 Kč, což při jejich celkové výměře [výměra] činí 85,59 Kč za 1 m2. Soud znalecký posudek včetně jeho dodatku hodnotil jako úplný, ve vztahu k jeho zadání, když obsahuje zjištěný stav nemovitostí, odkaz na použitou metodiku, logické vysvětlení použití parametrů pro výpočet ceny, včetně fotografií celého areálu garáží. Znalec podrobně analyzoval údaje z vybraného souboru předmětných ocenění s údaji o předmětu ocenění a tyto zjištěné údaje podrobně vyhodnotil a popsal i důvody, pro které do ocenění nezahrnul jiné předměty prodejů. Úkolem znalce bylo zjištění obvyklé ceny lesních pozemků, čemuž odpovídá obor znalecké činnosti znalce – ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na lesní pozemky, lesní porosty a škody na lesních porostech. Znalec zadaný úkol beze zbytku splnil. Na tomto závěru soudu dle názoru soudu nemůže změnit nic skutečnost, že znalec posudek doplnil, když při své znalecké činnosti zjistil nové informace o uskutečněných prodejích. Soud proto hodnotil nález znaleckého posudku jako podložený zjištěními znalce, jeho závěr je logicky zdůvodněný a tedy přesvědčivý. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] ve spojení s obsahem posudku soud zjistil, že Nemovitosti jsou zpřístupněny z jedné strany dálničním přivaděčem (pozemek p. [číslo]). K Nemovitostem nevede účelová lesní komunikace, zajišťující přímý přístup. Jedná se o běžnou situaci u většiny lesních pozemků, kterou vlastníci řeší za použití přístupu přes lesní pozemky jiných vlastníků. Přístup na nově vzniklé pozemky je možný i přes sousední lesní pozemky (p. [číslo]), lze tedy na nich hospodařit, a to včetně využití mechanizace. Nemovitosti se nacházejí na hranici s pozemky, na kterých je dovolen lehký průmysl, existují proto předpoklady, že v budoucnu může dojít ke změně územního plánu. Rozdělení Nemovitostí by proto vliv na znalcem zjištěnou obvyklou cenu nemělo, neboť pro výši obvyklé ceny je v tomto případě určující lokalita, ve které se pozemky nacházejí, nikoliv stav porostu. Přestože tedy na každém pozemku je porost mající jiné vlastnosti, nemá to v případě rozdělení Nemovitostí na obvyklou cenu vliv. 6. Geometrickým plánem pro změnu hranic pozemků vyhotoveného [jméno] [příjmení] [číslo] potvrzeného Ing. [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem dne [datum] („ Geometrický plán“) byly pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] rozděleny na dvě parcely, a to [parcelní číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra]. Každý nově vzniklý pozemek tedy odpovídá podílu ½a½z původních pozemků p. [číslo] o celkové výměře [výměra]. 7. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobce je mimo jiné evidován v katastru nemovitostí jako vlastník p. [číslo] v. k. ú. [obec]. 8. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] soud zjistil, že [právnická osoba] je mimo jiné evidován jako vlastník p. [číslo] v k. ú. [obec]. 9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba] 10. Z rozhodnutí Městského řadu [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že bylo vydáno společné povolení pro stavbu„ Zpevněné plochy PD [obec] – výstavba nových odstavných ploch“ na pozemcích p. [číslo] v. k. ú. [obec]. 11. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného znalcem ing. [jméno] [příjmení], provedeného v řízení jako listinný důkaz, soud zjistil, že jej vypracoval znalec v oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí se specializací oceňování nemovitostí. Znalec v posudku uzavřel, že v důsledku rozdělení Nemovitostí se sníží obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] o 40 % a prodlouží se doba jeho prodejnosti o 6 měsíců, a to v důsledku nemožnosti přístupu a příjezdu. Nález posudku však obsahuje pouze popis Nemovitostí a popis záměru jejich rozdělení. V nálezu zcela absentuje popis srovnávaných uskutečněných prodejů pozemků s vlastnostmi obdobnými jako u Nemovitostí a pozemků s vlastnostmi obdobnými jako u nově vzniklého pozemku [parcelní číslo]. Z dalšího obsahu posudku nelze proto spolehlivě zjistit, jakým způsobem znalec ing. [příjmení] dospěl k závěru o snížení obvyklé ceny a o prodloužení doby prodeje. Soud proto závěry znalce ing. [příjmení] vyjádřené ve znaleckém posudku nepovažoval za náležitě odůvodněné. 12. Soud další důkazy neprovedl, neboť má za to, že v řízení na základě provedených důkazů vyšly najevo všechny rozhodné skutečnosti a další dokazování je proto nadbytečné a nehospodárné. 13. Na základě provedeného dokazování soud o skutkovém stavu zavřel, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, žalobce v rozsahu ideální 1/2 a každý ze žalovaných v rozsahu ideální ¼. Účastníci spolu před zahájením řízení ohledně zrušení a způsobu vypořádání Nemovitostí jednali, avšak shodu nenašli zprvu v otázce ceny a následně ani v otázce podmínek reálného rozdělení. Geometrickým plánem je navrhována změna hranic Nemovitostí s tím, že o pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] budou nově rozděleny na dvě parcely, a to [parcelní číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra]. Každý nově vzniklý pozemek tedy odpovídá podílu ½a½z původních pozemků p. [číslo] o celkové výměře [výměra]. Navrhované rozdělení Nemovitostí je bez vlivu na obvyklou cenu nově vzniklých pozemků. 14. Na proj