5 C 306/2023-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva nazvaná„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ [číslo] ze dne [datum] (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 4.000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20.000 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 22,08 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy o úvěru (resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve smlouvě sjednána). Na uvedený dluh žalovaný zaplatil za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 5 400 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalovanému. Ke dni postoupení činila výše pohledávky vzniklé z titulu úvěrové smlouvy [číslo] bez příslušenství za žalovaným částku 36.200 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu celkové dlužné částky ve výši 30.600 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 10.600 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.980,27 Kč (tj. úrok ve výši 22,08 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.650,28 Kč (tj. zákonný úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), úroků ve výši 22,08 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 17,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly ověřeny zejména výplatními páskami, pracovní a nájemní smlouvou. Žalovaný dále prohlásil, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné k posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaný nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Dle právního názoru žalobkyně případné neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť ta byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl o zaplacení upomínán před podáním žaloby, avšak tento neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má poslední známé bydliště na adrese uvedené shora. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána. 4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, a to zejména odkazem na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české. 5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. 6. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako věřitelkou a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému při jejím podpisu peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal vrátit částku v celkové výši 36.000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč s tím, že první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 36.000 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 20.000 Kč zahrnovala též sjednaný úrok ve výši 4.000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 32,15 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 206,15 %. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. 7. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného měla být ověřována z občanského průkazu (občané ČR). Vyplněno je však číslo průkazu„ [anonymizováno]“ s tím, že žalovaný je občanem Slovenské republiky. Platnost průkazu byla do [datum]. Žalovaný uvedl, že žije sám v nájmu od září roku 2020. Žalovaný dále uvedl, že je od září roku 2020 zaměstnán u [právnická osoba] [právnická osoba] na částečný úvazek jako kuchař. Dále je výslovně zaškrtnuto, že zaměstnání žalovaného bylo ověřováno telefonicky. [příjmení] měsíční příjem žalovaného činí 26.000 Kč a jeho výdaje ve výši 11.700 Kč sestávají z výdajů na bydlení ve výši 6.700 Kč a osobních výdajů ve výši 5.000 Kč. Dále bylo zaškrtnuto, že žalovaný nemá u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ani mimo ni žádné další úvěry. Žalovaný dále prohlásil, že proti němu není vedena exekuce. 8. Z listiny označené jako„ Dohoda o pracovní činnosti“ uzavřené mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný byl od [datum] zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti jako kuchař, přičemž rozsah pracovní doby činil 2 dny v týdnu v délce po 3-4 hodinách denně. Odměna žalovaného činila 100 Kč za hodinu. 9. Z výplatních pásek za měsíce listopad a prosinec 2020 má soud prokázáno, že čistý příjem žalovaného činil v měsíci listopadu 25.998 Kč a v měsíci prosinci 25.998 Kč. Současně je však uvedeno, že tento příjem plyne z dohody o provedení práce. 10. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl jakožto nájemce oprávněn užívat byt v obci [obec]. Nájemné bylo sjednáno na dobu určitou ode dne [datum] do [datum]. Nájemné včetně služeb spojených s užíváním bytu činilo 6.620 Kč měsíčně. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] na adresu [adresa], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně byl vyrozuměn o postoupení pohledávky. 13. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] na adresu [adresa], zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do [datum]. 14. Shora uvedená skutková zjištění js