6 C 243/2023-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 12 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky došlo dne 30. 6. 2022 k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Úvěr měl být splacen do 13. 7. 2022. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. <i>Dokazování</i> 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 4. Dne 30. 6. 2022 odešla z účtu žalované č. [bankovní účet] na účet žalobkyně [číslo] platba ve výši 1 Kč. Dne 30. 6. 2022 přišla na účet žalované č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] platba ve výši 10 001 Kč (zjištěno z výpisu z účtu č. l. 12). 5. Z účtu žalobkyně odešla dne 30. 6. 2022 na účet č. [bankovní účet] platba ve výši 10 001 Kč (zjištěno z potvrzení o provedené platbě). 6. Zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne [datum], který byl odeslán téhož dne, žalovanou k uhrazení částky 36 718 Kč do tří dnů (zjištěno z výzvy k úhradě včetně podacího lístku a plné moci). 7. Listina označená jako„ SMLOUVA O PODNIKATELSKÉM ÚVĚRU [číslo]“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ Podpis Klienta: Datum: 30.06.2022 Kód SMS verifikace: [číslo]“. Listina byla předložena ve formátu pdf. bez elektronického podpisu (zjištěno ze Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo]). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalované, a ani nic neprokazuje, že by kód SMS připojila žalovaná, či že by žalovaná uvedenou listinu skutečně podepsala. 8. Listina označená jako„ [právnická osoba] ZPRACOVÁNÍM, UCHOVÁVÁNÍM A POSTUPOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ“ neobsahuje žádný podpis. Listina byla předložena soudu ve formátu pdf. bez elektronického podpisu (zjištěno ze souhlasu se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů). 9. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí: payments info; zásady zpracování osobních údajů. 10. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 11. Dne 30. 6. 2022 odešla z účtu žalované č. [bankovní účet] na účet žalobkyně [číslo] platba ve výši 1 Kč. Dne 30. 6. 2022 přišla na účet žalované č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] platba ve výši 10 001 Kč. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná podepsala listinu označenou jako„ SMLOUVA O PODNIKATELSKÉM ÚVĚRU [číslo]“ či že by souhlasila s jejím obsahem. <i>Právní posouzení</i> 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. <i>13. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>14. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>15. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 16. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“). 17. Soud konstatuje, že smlouva o úvěru dle § 2395 OZ nemusí být uzavřena písemně. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany. 18. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. 19. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob„ podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachycení (původního) obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů na obou stranách smlouvy mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o.z.). Pro kvalitu písemné formy (podpisu) je nutné, aby použité elektronické prostředky (včetně podpisu) samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, což je dáno již„ zaručeným“ elektronickým podpisem“ písemnosti, a také (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno jen„ zaručeným“ elektronickým podpisem založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem“. 20. Zdejší soud se s výše uvedeným závěrem zcela ztotožňuje a v podrobnostech na něj odkazuje. 21. V projednávané věci měla být předmětná smlouva o úvěru uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní (webové stránky [webová adresa]). Listina předložená soudu ve formátu pdf. označená„ SMLOUVA O PODNIKATELSKÉM ÚVĚRU [číslo]“ obsahuje na poslední straně strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ Podpis Klienta: Datum: 30.06.2022 Kód SMS verifikace: 2616“, který však nelze považovat za podpis žalované, neboť nebyla