7 C 179/2023-52 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se žalobou doručeno soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. Uvedl, že žalovanému vzniklo na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] právo užívat byt [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný byl zavázán k úhradě nájemného v částce 5 391 Kč měsíčně a záloh na služby spojené s užíváním bytu, obojí splatné vždy k 15. dni v měsíci, za který se hradí. Dluží nájemné za období 3/ 2018 2022 v částce 264 539 Kč (v měsíci 3/ 2022 částka 3 825 Kč) a vyúčtované služby za rok 2017 v částce 16 113 Kč, rok 2018 v částce 25 695 Kč, rok 2019 v částce 25 791 Kč, rok 2020 v částce 40 427 Kč, rok 2021 v částce 32 908 Kč a rok 2022 částku 4 629 Kč, celkem 145 563 Kč. Dále dobrovolně neprovedl vyklizení bytu, náklady tohoto vyklizení vynaložené žalobcem činily 58 053,99 Kč. Neučinil tak ani přes zasílané výzvy. 2. Žaloba byla doručena žalovanému na adresu v záhlaví tohoto rozhodnutí dne 22.9. 2023 do vlastních rukou, k této se nijak nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění. Na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalovaným dne 3. 5. 2007 přenechal žalobce žalovanému do užívání byt [číslo] ve č. nadzemním podlaží domu [adresa] v ul. [ulice], [obec] na dobu neurčitou. Žalovaný byl povinen hradit dle čl. IV. smlouvy nájemné dle výpočtového listu a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, obojí splatné vždy k 15. dni v měsíci, za který se hradí. 5. Podle přehledu nedoplatků a plateb činí výše dluhu žalovaného částku 410 102 Kč celkem, do čehož je zahrnuto nájemné v částce 5 391 Kč měsíčně do 3/ 2022, v tomto měsíci v částce 3 825 Kč. Dále vyúčtování zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním objektu za rok 2017 v částce 16 113 Kč (původně 21 113 Kč), rok 2018 v částce 25 695 Kč, rok 2019 v částce 25 791 Kč, rok 2020 v částce 40 427 Kč, rok 2021 v částce 32 908 Kč a rok 2022 částku 4 629 Kč, jak soud dále zjistil z jejich vyúčtování předložených žalobcem za tato období. 6. Žalovaný nevyklidil předmětný byt, proto tak učinil při výkonu rozhodnutí žalobce. Ve výzvě z [datum], doručované mu [datum] byl vyzýván k úhradě nákladů vyklizení v částce 58 053,99 Kč, jak soud zjistil z doložené předžalobní výzvy z tohoto dne a dodejky. Tyto náklady sestávají podle přiložené objednávky, záznamu provedených prací [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO] z nákladů vynášení, převozu [anonymizována dvě slova] ve dnech 6- 8.5.2022 v částkách 2x10 800 Kč a 9 000 Kč, likvidace odpadu kontejnerem v částce 15 932,50 Kč, mimořádným úklidem 600 Kč a vyúčtovaného drobného materiálu jako pytle v částce 846 K, bez DPH celkem 47 978,50 Kč. 7. V řízení naopak nebylo prokázáno, ani žalovaným tvrzeno, že by na dluh cokoliv uhradil. <i>8. Podle ust. § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem za každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a na nákladech platí § 2253 obdobně.</i> <i>9. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.</i> <i>10. Dle § 2293 odst. 1 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.</i> <i>11. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>12. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>13. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Po posouzení výše uvedených skutečností má soud žalobu za uplatněnou po právu. Žalobce předloženými důkazy prokázal, že mezi účastníky existoval nájemní poměr k výše specifikovanému bytu. Dle výše citovaných ustanovení o nájmu bytu v § 2235 a násl. o.z. je základní povinností nájemce úhrada nájemného a záloh spojených s užíváním bytu oproti jeho právu byt užívat. Tuto povinnost má nájemce i po skončení nájmu dle § 2295 o.z. Jelikož žalovaný dřívější odevzdání bytu netvrdil, ani neprokázal, žalobce doložil výši sjednaného nájemného včetně zúčtování úhrad spojených s užíváním bytu za roky 2017 až 3/ 2022, přičemž nájemné bylo stále ve výši 5 391 Kč měsíčně, uložil soud žalovanému uhradit jednak dlužné nájemné za období 3/ 2018 -3/ 2022 v částce 264 539 Kč a zúčtované úhrady za služby spojené s užíváním bytu v částce 145 563 Kč za rok 2017 až 2022 (16 113 +25 695 +25 791 +40 427 + 32 908 Kč + 4 629 Kč), když jejich částečnou úhradu žalovaný netvrdil, ani neprokázal. Dále žalovaný nevyklidil předmětný byt po skončení nájmu dle § 2293 o.z., takto učinil žalobce, který náklady vyklizení bytu z období 5/ 2022 včetně jejich specifikace z doložil v částce celkem 58 053,99 Kč včetně DPH. Tuto částku žalovaný také neuhradil i přes zaslanou výzvu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkovou částku 468 155,99 Kč (264 539+145 563+ 58 053,99). Součástí tohoto plnění učinil také zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s ust. § 1970 o.z., kdy žalobce požadoval úrok úhrnně z celkové částky ve výši 8,25% ročně, ačkoliv jednotlivá plnění byla splatná u nájemného již každého 15.dne v měsíci, zúčtované zálohy po doručení zúčtování. Požadovaný úrok je v nejnižší výši zákonného úroku z prodlení za období 2017 2022 (rozmezí 8,25- 15%), proto soud také tomuto návrhu vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 408 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 468 155,99 Kč sestávající z částky 10 180 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a),d),g) a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání), jeden úkon ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny dle odst. 2 písm. h) tohoto ustanovení za předžalobní výzvu k plnění, včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., dále jízdným za cestu k jednání soudu automobilem tov. zn.Porsche ve vzdálenosti 298 km celkem z Plzně do Nymburka a zpět podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. v částce 3 098,60 Kč (spotřeba 11,5 l benzínu 98 oct na 100 km, v ceně 45,20 Kč l sazba základní náhrady 5,20 Kč/1km), náhrady za ztrátu času 8 půlhodin po 100 Kč. To vše zvýšené dále o DPH v částce 8 553 Kč, celkem tedy 72 689 Kč zaokrouhleně. 16. Lhůtu k plnění obou povinností soud určil zákonnou třídenní. Pro úvahu o možném plnění ve splátkách neměl o žalovaném z důvodu jeho procesní pasivity žádné informace, z úřední činnosti soudu, zejména počtu exekucí vyplývá, že žalovaný ani tento dluh dobrovolně neuhradí, proto jakýkoliv odklad plnění je bezvýznammný.