10 C 269/2022-375 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 16. 8. 2022, ve znění doplnění z 12. 9. 2022, 25. 11. 2022, 9. 1. 2023,3. 4. 2023, se žalobce domáhal úpravy výživného, jež mu bylo, vždy částkou 4 000 Kč měsíčně, uloženo žalovaným vyplácet rozsudkem nadepsaného soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Takto konkrétně žalobce navrhl, aby soud pro období od 16. 8. 2019 do 15. 8. 2022 výživné pro jednu každou žalovanou snížil na částku do 500 Kč měsíčně a následně, počínaje od 16. 8. 2020, aby mu již povinnost platit výživné nebyla ukládána vůbec. Popsaný nárok žalobce odůvodnil tak, že (i.) z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, vč. konstatované invalidity III. stupně, není způsobilý dosahovat předpokládaných výdělků, přičemž sám žije toliko ze sociálních dávek, a že (ii.) obě žalované v průběhu roku 2022 nabyly způsobilost živit se samostatně, a tudíž je již do budoucna nelze považovat za „nezaopatřené děti“.2. (ad i.). Ohledně svých zdravotních neduhů i nepřiznivé sociální situace žalobce uvedl, že mu byly diagnostikovány chronický zánět i poškození srdečního svalu, srdeční selhání, varixy i související neduhy diabetologického rázu (diabetes typu 2), vč. poškození zraku. S těmito neduhy se začal léčit již v roce 2018, absolvoval celou řadu vyšetření (mj. u svého obvodního lékaře, v Oblastní nemocnici v , adresa, , u diabetoložky, na oční klinice v , Anonymizováno, , v centru srdečního selhání ve , Anonymizováno, , na oddělení vaskulární sonografie , Anonymizováno, aj.) i hospitalizací (mj. v Oblastní nemocnici v , adresa, na Interní klinice či na oční klinice , adresa, , jeho zdravotní stav se ale i nadále zhoršoval a na přelomu let 2021 a 2022 zdravotní problémy vyvrcholily, což žalobce dával i do souvislosti s psychickým tlakem, jemuž byl vystaven v důsledku trestního stíhání pro neplacení výživného a soudního řízení vztahujícího se k vypořádání společného jmění manželů. Právě v návaznosti na popsané zdravotní neduhy byla, posudkem vydaným Českou správou sociálního zabezpečení pod sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 10. 11. 2022, u žalobce konstatována invalidita III. stupně s poklesem pracovní způsobilosti o 70 %, a to se zpětnou účinností, počínaje od 23. 8. 2019. Následně podanou žádost o přiznání invalidního důchodu nicméně příslušné orgány zamítly s poukazem na skutečnost, že nebyla splněna podmínka spočívající v uplynutí zákonem předepsané doby, po kterou měl žalobce platit odvody na sociální zabezpečení.3. Co do majetkových poměrů žalobce uvedl, že je v plném rozsahu odkázán na plnění ze sociálních dávek, a navíc již dřív, v návaznosti na řízení o vypořádání společného jmění, přišel i o stálé bydlení. S tím, že v období od 1. 5. 2021 do listopadu roku 2022 pobíral jednak dávky hmotné nouze, doplněné o příspěvek 1 000 Kč na diabetologickou dietu, a současně také příspěvek na bydlení, který pobíral až do prosince roku 2022. V tomto období tak příjmy žalobce činily toliko 5 379 Kč měsíčně, tedy cca 180 Kč na den, z nichž však 1 800 Kč bylo vypláceno ve formě poukázek. Naopak, výdaje žalobce z téhož období sestávaly z výdajů na telefon a internetové připojení ve výši 900 Kč, na benzín a palivo ve výši 1 800 Kč, 500 Kč na plyn, na potraviny ve výši 1 800 Kč a na další vydání např. na hygienické prostředky či dopravu ve výši 300 Kč. Ve finanční tísni se nicméně žalobce ocitl již v roce 2020, kdy mu byla, z důvodu neplacení záloh, odpojena elektřina a on si za účelem přístupu k ní (mj. k nabíjení svítilny, tabletu či telefonu) za 3 500 Kč musel koupit benzínový generátor, do něhož musel kupovat palivo za již uvedenou částku 1 800 Kč za měsíc. K vaření a ohřevu vody žalobce v témže období využíval plynové bomby, k vytápění pak kotel na tuhá paliva, konkrétně na brikety. Jinak také žalobci vypomáhali přáteli a příbuzní, kteří jej v době mrazů načas i ubytovali. takto popsané majetkové poměry žalobce nadepsaný soud již dřív vyhodnotil v řízení o vypořádání žalobcova společného jmění manželů vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byl žalobce osvobozen od soudních poplatků. Po skončení tohoto řízení o vypořádání společného jmění manželů nadto žalobcova bývalá manželka, matka žalovaných, odpírala vyplatit vypořádací podíl ve výši 1 179 755,80 Kč, který účelově snížila na částku 213 625,87 Kč, čehož dosáhla účelovým postupem, v jehož rámci jí žalované účelově postoupily své nároky z nevyplaceného výživného. K datu 3. 4. 2024 žalobce vlastnil pouze dva nepojízdné automobily určené k likvidaci, věci základní potřeby, kolo, tablet a mobil a jeho jediný příjem t. č. představoval příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně, vyplácený zpětně, s účinností od listopadu 2022. Mezi své dluhy žalobce k 3. 4. 2023 zahrnul splátky soudního poplatku ve výši 100 Kč, dluh z pokuty uložené ve správním řízení ve výši 15 000 Kč a dluh za nezaplacenou elektřinu ve výši 58 000 Kč, t. č. již exekučně vymáhaný, byť se původně jeho bývalá manželka zavázala, že tento bude splácet sama.4. (ad. ii.) Co se týče poměrů žalovaných, žalobce doplnil, že žalovaná 1) již k 9. 6. 2022 vykonala státní závěrečnou zkoušku na , Anonymizováno, , pročež již může v plném rozsahu nastoupit do pracovního procesu. Žalovaná 2), která se již v únoru 2021 odstěhovala od matky a žije s přítelem, dle informací žalobce, jako jediný společník, drží podíl ve společnosti , jméno FO, , IČO , IČO, , která vykazuje roční obrat převyšující 3 miliony korun, a zde dokonce zaměstnává vlastní matku. Obě žalované nadto se žalobcem přerušily jakékoli styky a sám žalobce považoval jejich chování vůči své osobě za nadmíru neuctivé, a to do té míry, že je hodnotil jako „devastující“. V této souvislosti také žalobce zdůraznil, že právě žalované, ve spolupráci s jejich matkou, usilují o to, aby jej i po psychické stránce zcela zničily, což navenek demonstrovaly mj. tím, že na něho, navzdory jeho špatnému zdravotnímu stavu, podaly trestní oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti. Kdy žalované současně pohledávky z nezaplaceného výživného převedly na matku, která tyto započetla na oprávněný nárok žalobce z vypořádávaného společného jmění manželů. Právě za neplnění vyživovací povinnosti k oběma žalovaným v období od 16. 9. 2020 do 30. 4. 2021, jak sám připustil, byl žalobce pravomocně odsouzen rozsudkem nadepsaného soudu č. j. , spisová značka, , s ohledem na dodatečně a zároveň zpětně konstatovanou invaliditu nicméně uvedl, že bude ve vztahu k tomuto trestnímu řízení usilovat o nařízení obnovy.5. Žalované se k žalobě vyjádřily podáními z 21. 11. 2022, 31. 1. 2023, 31. 3. 2023 a 15. 1. 2024. Touto cestou předně namítly, že se žalobce domáhá úpravy vyživovací povinnosti i za období od 16. 8. 2019 do 15. 9. 2020, o němž již co do úpravy žalobcovy vyživovací povinnosti nadepsaný soud rozhodoval v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ze dne 15. 9. 2020, v důsledku čehož uplatněný nárok, pro období od 16. 8. 2019 do 15. 9. 2020, naráží na překážku věci tzv. pravomocně rozsouzené. Současně také žalované uvedly, že za neplnění vyživovací povinnosti k nim byl žalobce shledán vinným ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy, ve smyslu § 196 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a to rozsudkem nadepsaného soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , potvrzeným usnesením Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, .Přičemž návrh na obnovu tohoto trestního řízení nadepsaný soud zamítl usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , jež bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .Samotné výživné, vč. výživného dlužného, nadto, ani následně, nebylo ze strany žalobce hrazeno.6. K namítané změně poměrů na straně žalobce žalované uvedly, že žalobce v tomto ohledu poukazuje na zdravotní neduhy (chronický zánět srdečního svalu, diabetes typu II., poškození oční sítnice) , které mu byly diagnostikovány již v průběhu roku 2018, tedy již před datem předchozí úpravy vyživovací povinnosti z roku 2020 (účinné od vyhlášení rozsudku nadepsaného soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), a nejedná se tudíž o „nové“ okolnosti, jež by bylo na místě dodatečně zohledňovat. Tím spíše ne za situace, kdy diagnóza v podobě diabetu typu II. byla zohledněna již při úpravě vyživovací povinnosti v roce 2020 a ostatní ze zmiňovaných neduhů již i ve shora označeném trestním řízení. Samo konstatování invalidity žalobce, byť totiž dle názoru žalovaných za novou skutečnost považovat nelze, jelikož jde pouze o právní/úřední deklarování skutkových okolností, jež v konkrétním případě, jak je uvedeno výše, nastaly již před předchozí úpravou výživného. Bylo tedy na žalobci, aby na své, již existující, zdravotní neduhy poukázal již v řízení vedeném nadepsaným soudem pod sp. zn. , spisová značka, . V této souvislosti dále žalované rozporovaly i závěry posudku , Anonymizováno, , a to s poukazem na zjištění učiněná v rámci shora označeného řízení obnově trestního řízení. Zde totiž, jak žalov