Okresní soud v Nymburce 6 C 57/2026-18 – Náklady řízení
Okresní soud v Nymburce · 17. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 38 446,36 Kč s příslušenstvím
Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje nesplacený úvěr ze smlouvy uzavřené dne , datum, mezi předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným, na základě které společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Pro případ neuznání nároku z titulu smlouvy navrhuje, aby soud přiznal jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Společnost , právnická osoba, převedla na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z výpisu z běžného účtu). Účet č. , č. účtu, náleží žalovanému (zjištěno z výpisu z účtu).5. Žalovaný uhradil částku , částka, (zjištěno z potvrzení o finančních transakcích).6. Společnost , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž dopis byl doručován dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku a sledování zásilek).7. Společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku a seznamu postoupených pohledávek).8. Listina nadepsaná „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného. Obsahem listiny je pouze text vyhovený v textovém editoru (zjištěno ze Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ).9. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy: dopis ze dne , datum, , dopis ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě ze dne , datum10. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.11. Společnost , právnická osoba, převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, . Společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. Žalovaný uhradil částku , částka, . Společnost , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž dopis byl doručován dne , datum, .12. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný souhlasil s obsahem listiny „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ či, že by mezi žalovaným a společností , právnická osoba, došlo k jakémukoli dvoustrannému právnímu jednání.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.14. Soud neshledal žádný právní důvod, který by opravňoval žalovaného k obdržení peněžních prostředků ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, , která tedy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , aniž by k tomu byl dán právní důvod, a proto žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a proto je povinen dle § 2991 odst. 1 vydat oč se obohatil, tedy částku, kterou nevrátil ve výši , částka, (, částka, – , částka, ).15. Soud ve věci shledal aktivní legitimaci žalobkyně, neboť tato nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávky dle § 1879 OZ.16. Jelikož je žalovaný se svým peněžitým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení. Splatnost částky , částka, představující bezdůvodné obohacení nastala dle § 1958 OZ v důsledku doručení výzvy žalovanému dne , datum, , žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od , datum, , a proto soud uložil povinnost žalovanému zaplatit úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.17. Soud shledal nárok za důvodný co do návrhu žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a proto soud nenařídil ve věci jednání za účelem poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .19. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje , částka, .20. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Soud uložil povinnost žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala, dle § 149 odst. 1 o. s. ř.