26 C 7/2026-27 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaný se zavázal splácet každý měsíc úrok přirostlý k jistině ve výši 40 % z jistiny p.m., a to vždy k 24. dni v měsíci. Jistinu mohl žalovaný zaplatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením úvěru. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru. Žalovanému byla doručena předžalobní výzva ze dne , datum, . Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, uzavřenou se společností , právnická osoba, ., která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, se společností , právnická osoba, . Žalobce žalobou požaduje úhradu jistiny úvěru a úroku přirostlému k jistině za první měsíc ve výši , částka, . Smlouvou o úvěru bylo mezi stranami sjednáno rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž se žalovaný ocitl v prodlení. Žalobce žalobou požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalovaný na dlužné částky neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavření úvěrové smlouvy se žalovaným posuzovala úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházela z lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný doložil, že je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, . a pobíral příjem ve výši , částka, za prosinec 2023, ve výši , částka, za leden 2024 a ve výši , částka, za únor 2024.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.5. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Úvěrující poskytla žalovanému dne částku ve výši , částka, bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Smlouvou si strany sjednaly rovněž úrokovou sazbu ve výši 40 % p.m. Žalovaný se zavázal vždy nejpozději k 24. dni v měsíci splatit úrok přirostlý k jistině za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Částka ve výši , částka, byla žalovanému poskytnuta dne , datum, na účet číslo , č. účtu, (ze sdělení , právnická osoba, .).6. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil a dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno zesplatnění celého dluhu (ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, . (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu písemnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání ze dne , datum, ).7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.14. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.15. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.17. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.18. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích