Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a společností Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.), jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Dne , datum, uzavřel původní věřitel s žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Úvěr byl převeden z bankovního účtu úvěrujícího na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí , částka, . Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CREKI a EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti žalované o úvěr. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka, po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované, v celkové výši , částka, .3. Usnesením soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby přesně specifikovala žalovanou částku (zda se jedná pouze o jistinu, či zda částka zahrnuje i úroky, poplatky či jiné nároky), v jaké výši žalovaná na dluh plnila a jak byly jednotlivé platby započteny, a uvedla v případě, že součástí dlužné částky , částka, jsou také úroky, zda bylo smluvními stranami smluvně sjednáno přirůstání úroků k jistině (kapitalizace úroků), když z této celkové částky požaduje zákonný úrok z prodlení., právnická osoba, podání ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že žalovaná čerpala úvěr postupně v těchto částkách: dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná tak v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem vyčerpala finanční prostředky ve výši , částka, a uhradila částku ve výši , částka, . Dále uvedla, že dle platební historie byla žalobkyni postoupena pohledávka ve výši , částka, . Žalovaná před podáním žaloby uhradila částku , částka, . Dlužná částka tak činí , částka, a skládá se z jistiny ve výši , částka, , z účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a z úroku ve výši , částka, . V rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení vzala žalobu zpět.5. Soud řízení usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ve spojení s opravným usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do budoucna, zastavil. Předmětem řízení zůstalo zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrada nákladů řízení.6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila. Uvedla, že nárok v žalobě neuznává. Nejde o nárok vyplývající z úvěrové smlouvy, nýbrž o nárok na vypořádání, resp. vrácení bezdůvodného obohacení. Uvedená smlouva je od samého počátku absolutně neplatná, jelikož předchůdkyně žalobkyně neprověřovala dostatečně příjmy a zejména výdaje žalované, ať už se jedná o náklady na živobytí nebo o další závazky žalované. Žalobkyně má tak nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny ze strany spotřebitele. Žalovaná na předmětný úvěr načerpala celkem částku ve výši , částka, , před podáním žaloby uhradila částku ve výši , částka, a po podání žaloby, dne , datum, , uhradila dále částku ve výši , částka, . Domnívá se tedy, že žalobkyně jí má na vypořádání bezdůvodného obohacení vrátit částku ve výši , částka, . Z tohoto důvodu navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.7. K jednání, nařízenému na , datum, , se žalobkyně nedostavila, z nařízeného jednání se omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti. Žalovaná se k jednání dostavila a uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Odkázala na své písemné vyjádření, které jí pomohla zpracovat pracovnice organizace Člověk v tísni. Uvedla, že po podání žaloby zaplatila na účet žalobkyně dne , datum, částku , částka, . Špatně pochopila usnesení o částečném zastavení řízení, myslela si, že se jedná o rozsudek a z toho důvodu částku ve výši , částka, zaplatila. Půjčku si sjednávala po internetu, vzpomíná si, že zasílala úvěrující společnosti občanský průkaz. Od roku 2010 je v invalidním důchodu, do roku 2012 se jednalo o invalidní důchod prvního stupně, od roku 2012 o invalidní důchod třetího stupně. Trpí bipolární poruchou ve fázi střední deprese. Pobírá invalidní důchod ve výši , částka, měsíčně a příspěvek na bydlení , částka, měsíčně. Má vyživovací povinnost k dospělé dceři, která nyní ukončila studium a ještě nepracuje. Má ještě další dluhy, tyto splácí měsíčně částkou asi , částka, , s placením dluhů jí pomáhá matka, jinak by to nezvládla. Momentálně nepracuje, v únoru letošního roku prodělala epileptický záchvat a musela ze zaměstnání odejít.8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.) uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c. (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalované (úvěrované) úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výpůjční úroková sazba činila 0,4026 % za den, 146,95 % ročně z nesplaceného úvěru, RPSN činila 299,98 %. Celková splatná částka činila , částka, . Tento výpočet byl založen na předpokladu poskytnutí úvěru ve výši , částka, a roční nominální úrokové sazbě ve výši 146,95 % ve výši , částka, v jednom roce na základě následujících předpokladů: a) úvěr je poskytován na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání a poslední platba provedená klientem pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků a případné další poplatky, b) klient jistinu splácí ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Celková splatná částka se liší v závislosti na tom, kolik z maximálního úvěrového limitu klient použije a jak rychle klient úvěr splácí. Klient platí úrok z poskytnuté částky úvěru průběžně. Úvěr měl být splácen v měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby. Minimální splátku tvoří 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo , částka, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Pokud je celková částka nesplaceného úvěru spolu se splatným úrokem a poplatkem za výběr nižší než , částka, , považuje se za celkovou částku minimální měsíční splátky nesplacený úvěr spolu s úrokem. Celkový počet splátek závisí na době trvání úvěru a skutečně čerpané částce (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru , datum, ). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na základě úvěrové smlouvy celkem vyčerpala částku , částka, a na úhradu svého závazku uhradila částku , částka, (z tvrzení žalobkyně). Žalovaná po podání žaloby, dne , datum, , uhradila žalobkyni částku ve výši , částka, (z tvrzení žalované, z potvrzení o platbě ze dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Téhož dne byla žalovaná vyzývána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).9. Z předloženého výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, ., za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalované byla dne , datum, na uvedený účet připsána mzda od zaměstnavatele VKUS-BUSTAN s.r.o. ve výši , částka, a dne , datum, invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši , částka, .10. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná vystupovala jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.16. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.17. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C – 679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.18. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.19. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že úvěruschopnost žalované byla ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CREKI a EUCB. K prokázání těchto tvrzení však předložila pouze jeden výpis z bankovního účtu žalované za období od , datum, do , datum, , z něhož bylo zjištěno, že žalované byla dne , datum, připsána mzda ve výši , částka, a dne , datum, invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši , částka, . Žalobkyně nepředložila žádné listiny, z nichž by bylo možno zjistit, jaké konkrétní údaje o výdajích žalované měl původní věřitel při posuzování její úvěruschopnosti k dispozici, jaké další peněžité závazky žalované byly zohledněny, jakým způsobem byly tyto údaje ověřeny ani jaké konkrétní závěry byly z provedeného posouzení úvěruschopnosti vyvozeny. Samotné tvrzení o provedení posouzení úvěruschopnosti a lustraci v uvedených databázích bez předložení odpovídajících podkladů nepovažuje soud za dostačující. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování totiž plyne toliko výše příjmů žalované za jeden měsíc (leden 2022), nikoliv však její celková finanční situace v době uzavření smlouvy, zejména její pravidelné výdaje a existující závazky, bez jejichž zohlednění nelze odpovědně posoudit schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet.20. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle ustanovení § 86 a 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu smlouvy (včetně úroků a účelně vynaložených nákladů) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.21. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně načerpala za dobu trvání smluvního vztahu částku ve výši , částka, . Současně žalobkyně tvrdila, že žalovaná před podáním žaloby uhradila částku , částka, , přičemž žalovaná uvedla, že po podání žaloby, dne , datum, , uhradila další částku ve výši , částka, . Žalovaná tedy splnila více než načerpala a bezdůvodné obohacení žalované nevzniklo. Z toho důvodu soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevznikla žalované žádná další povinnost než vrátit vše, co získala, což již učinila.22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v řízení úspěšná, nicméně dle jejího tvrzení jí žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.