18 C 339/2020-69 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo smlouvy] v souladu s Obchodními podmínkami [žalobkyně] Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [číslo účtu] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu [žalobkyně], bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [číslo účtu]. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně dne [datum] k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 302,57 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne [datum] O zesplatnění kontokorentu informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne [datum], dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 302,57 Kč. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 5 000 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 4. Soud z žalobkyní předložených listin učinil skutková zjištění a současně i tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo smlouvy] v souladu s Obchodními podmínkami [žalobkyně] Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [číslo účtu] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu [žalobkyně], bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [číslo účtu]. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně dne [datum] k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 302,57 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne [datum] O zesplatnění kontokorentu informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne [datum], dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 302,57 Kč. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 5 000 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně