13 C 373/2021-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 10 318,78 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a.s a žalovaná uzavřeli dne 19. 4. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 12 272 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 19. 6. 2018. Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, neboť uhradila pouze částku v celkové výši 17 901,99 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala úhradu nesplacené jistiny ve výši 5 448,14 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 200,26 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 2 060,90 Kč, nesplaceného náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 372,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 134,26 Kč, vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 288,07 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 870,64 Kč podle čl. V. odst. 4 smlouvy z nesplacené jistiny za období od 20. 6. 2018 do 30. 11. 2020. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: -) z výpisu z OR žalobkyně bylo zjištěno, že se jedná o společnost s ručením omezeným, s datem zápisu 21. 12. 2010; -) z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 19. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná zažádala u [právnická osoba] o úvěr ve výši 15 000 Kč, splatný ve 14 splátkách, že v žádosti uvedla údaje o svém zaměstnavateli, své měsíční příjmy a výdaje, a že k doložení svých příjmů předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu, stejně jako u manžela; -) z pracovní smlouvy ze dne 1. 4. 2016, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], o. a [jméno] [příjmení] (manželem žalované) od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2017; -) z pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2017, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], o. a žalovanou od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017; -) z nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2015, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] [jméno] pronajímatelem a žalovanou a jejím manželem na straně druhé od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2016 s možností prolongace, nájemné bylo stanoveno ve výši 8 100 Kč měsíčně; -) ze mzdového výměru ze dne 1. 1. 2017, že [anonymizováno] – [právnická osoba] stanovila pro žalovanou měsíční mzdu ve výši 11 200 Kč; -) z výplatních pásek žalované za období od 12/ 2016 do 2/ 2017 bylo zjištěno, že žalovaná za každý z uvedených měsíců obdržel mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] a to za prosinec 2016 ve výši 10 000 Kč (dohoda o provedení práce), v lednu 2017 ve výši 9 773 Kč a v únoru 2017 ve výši 9 717 Kč; -) z výplatních pásek manžela žalované za období od 12/ 2016 do 2/ 2017 bylo zjištěno, že manžel žalované za každý z uvedených měsíců obdržel mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] a to za prosinec 2016 ve výši 11 449 Kč, v lednu 2017 ve výši 12 307 Kč a v únoru 2017 ve výši 12 251 Kč; -) ze smlouvy o úvěru [číslo] formuláře pro standardní informace a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se úvěr zavázala splatit spolu s náklady úvěru ve výši 12 272 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně příloh, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a byla vyzvána, aby do 10 dnů ode dne obdržení dopisu uhradila dlužnou částku, přičemž dopis jí byl zaslán 19. 1. 2021; -) z dopisu ze dne 8. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno předání věci advokátní kanceláři; -) z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky byly zjištěny úkony pověřeného terénního pracovníka realizované ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky; -) z předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2021 a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10. 6. 2021, přičemž výzva jí byla zaslána dne 4. 6. 2021. 4. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne 19. 4. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě žádosti žalované. Žalovaná v žádosti uvedla své osobní údaje, dále údaje o svém zaměstnavateli a údaje o příjmech a výdajích. Jako doklad o svých příjmech předložila výplatní pásky za měsíce 12/ 2016 2017 a pracovní smlouvu spolu se mzdovým výměrem. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná svým podpisem smlouvy potvrdila. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne 19. 1. 2021. Uvedeným dopisem byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva k úhradě zástupcem žalobkyně. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2 993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítn