17 C 156/2021-53 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 23 680 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), uzavřel se žalovanou dne 19. 6. 2013 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. [anonymizována dvě slova] před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o půjčce poskytl [anonymizována dvě slova] žalované v hotovosti půjčku ve výši 7 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit s poplatkem ve výši 5 852 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a nákladů za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 215 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 2. 7. 2013. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016. Žalovaná od uzavření smlouvy o půjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 430 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 6 765,80 Kč, dlužného poplatku ve výši 5 656,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 855,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 745,85 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 23. 9. 2016 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 23. 9. 2016 do zaplacení. Dále [anonymizována dvě slova] uzavřel se žalovanou dne 20. 1. 2013 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. [anonymizována dvě slova] před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o půjčce poskytl [anonymizována dvě slova] žalované v hotovosti půjčku ve výši 10 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit s poplatkem ve výši 8 361 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a nákladů za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 25. 6. 2013. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016. Žalovaná od uzavření smlouvy o půjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 7 103 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 6 131,47 Kč, dlužného poplatku ve výši 5 126,53 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 091,20 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 591,64 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 23. 9. 2016 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 23. 9. 2016 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 19. 6. 2013, bylo zjištěno, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 852 Kč v 60 týdenních splátkách po 215 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 19,98 %; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalované pohledávky přešly na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek, nebylo však zjištěno odeslání tohoto oznámení; -) z předžalobní upomínky ze dne 16. 2. 2018, a podacího lístku, že žalované byla před podáním žaloby zaslána upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 23. 2. 2018. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [anonymizována dvě slova], uzavřel se žalovanou dne 20. 1. 2013 a 19. 6. 2013 smlouvy o půjčkách, na jejichž základě žalované poskytl v hotovosti, vždy v den podpisu konkrétní smlouvy o půjčce, částky 10 000 Kč a 7 000 Kč. Žalovaná se v uvedených smlouvách zavázala půjčky splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem. Zápůjční úroková sazba byla v každé ze smluv o půjčce stanovena ve výši 19,98 % ročně. Žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužných částky nejpozději do 23. 2. 2018. 5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), účinného v době uzavření smluv o půjčce, přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 7. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 8. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 451 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (odst. 1) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. (odst. 2) 11. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 15. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o půjčce. Jelikož žalovaná při uzavírání jednotlivých smluv o půjčce vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smluv o půjčce. V souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. měl [anonymizována dvě slova] jako věřitel povinnost před uzavřením smluv o půjčce řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako d