17 C 163/2021-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 68 444,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Provident Financial“), uzavřel se žalovaným dne 9. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Provident Financial před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl Provident Financial žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 25 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 21 542 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a za zpracování a doručení. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 776 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 23. 10. 2017. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 1 560 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 24 285,10 Kč, dlužného poplatku ve výši 16 391,90 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 079,52 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 409,50 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dále Provident Financial uzavřel se žalovaným dne 24. 7. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Provident Financial před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené doklady“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl Provident Financial žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 22 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 15 197 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za zpracování a doručení a poplatku za administrativní činnost. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 23. 10. 2017. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 8 070 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 17 823,50 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 944,10 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 035,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 236,25 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 24. 7. 2017, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 22 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 15 197 Kč v 60 týdenních splátkách po 620 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 29 %; -) ze zákaznické karty ze dne 24. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, že žije ve spolubydlení, má středoškolské vzdělání a je svobodný, nevyživuje žádné osoby a nevlastní automobil. Dále uvedl, že je OSVČ, čistý měsíční příjem činí 24 638 Kč a odhadované měsíční výdaje 12 500 Kč. Údaje měly být ověřeny výpisy z bankovního účtu za měsíce 4 – [číslo]; -) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 9. 10. 2017, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 21 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 29 %; -) ze zákaznické karty ze dne 9. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, že žije v nájmu, má středoškolské vzdělání a je svobodný, nevyživuje žádné osoby a nevlastní automobil. Dále uvedl, že je OSVČ, čistý měsíční příjem činí 21 930 Kč a odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč. V sekci ověřených dokumentů nebyly zaškrtnuty žádné dokumenty; -) z tabulek umoření byl zjištěn průběh splácení zápůjček; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek dopisem zaslaným dne 14. 2. 2020; -) z předžalobní upomínky ze dne 16. 12. 2020, a podacího lístku, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne 17. 12. 2020 upomínka k úhradě dlužné částky. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, Provident Financial, uzavřel se žalovaným dne 24. 7. 2017 a dne 9. 10. 2017 smlouvy o zápůjčkách, na jejichž základě žalovanému poskytl v hotovosti, vždy v den podpisu konkrétní smlouvy o zápůjčce, částky 22 000 Kč a 25 000 Kč. Žalovaný se v uvedených smlouvách zavázal zápůjčky splácet v pravidelných týdenních či měsíčních splátkách spolu se sjednaným poplatkem. Zápůjční úroková sazba byla v každé ze smluv o zápůjčce stanovena ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy vyplnil žalovaný tzv. zákaznické karty, v nichž uvedl zejména číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, způsob bydlení, dosažené vzdělání, a zda má vyživovací povinnost. Dále uvedl, že je OSVČ, výši čistého měsíčního příjmu a odhadované měsíční výdaje. V sekci ověřených dokumentů byly označeny výpisy z bankovního účtu žalovaného za období 4 – [číslo]. Žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi Provident Financial jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.