18 C 200/2021-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 16 653,10 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 26. 3. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 26. 3. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před uzavřením Smlouvy schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že poskytla právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje. Právní předchůdce žalobkyně po odborném posouzení, zda je žalovaná schopna danou zápůjčku splácet, došel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčku splácet. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet zápůjčku, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva (Smlouva o zápůjčce Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 12 283 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 504 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 5. 2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 19. 10. 2018. Ke dni 12. 2. 2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 11 169,39 Kč a dlužný poplatek částku 8 483,71 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 3 000 Kč. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 9 100 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9 718,12 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od 21. 5. 2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce, Tabulka umoření). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020 zaslaným doporučeně (Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek – strana [číslo] ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání). Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dle § 142a o. s. ř. k úhradě žalobní pohledávky dopisem ze dne 25. 2. 2021 (Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání). 4. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 7. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 12. Právní hodnocení věci: Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. 13. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní