19 C 290/2019-181 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce podal proti žalované žalobu na určení, že je vlastníkem parcela [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], který byl oddělen geometrickým plánem pro rozdělení pozemku zpracovaným a ověřeným [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], a to z pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako mimo jiné výlučný vlastník nemovitosti, a to pozemku parcel [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 5 225 m2, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako mimo jiné výlučný vlastník nemovitosti, a to pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 614 m2 a pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 154 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], to vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]. Žalobce užívá část pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí], a to část o výměře [výměra], kdy tato část je součástí oplocení rodinného domu [adresa] [katastrální uzemí] a je dosud zapsána jako výlučné vlastnictví žalovaného. Tato část byla z pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace odměřena geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vyhotoveným a ověřeným [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], číslo plánu [číslo] a byla označena jako parcela [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Žalobce se stal vlastníkem pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] na základě kupní smlouvy, uzavřené dne [datum] s manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou tedy právní předchůdci žalobce. Již právní předchůdci žalobce využívali část pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře [výměra], jakožto součást oplocení pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] stejně jako jejich právní předchůdci, a to dohromady po dob 77 let, přičemž toto oplocení tvořilo souvislou linii s oploceními ostatních pozemků i hlavní elektrický přívod na předmětný pozemek byl v rovině s tímto oplocením a tak je tomu i doposud. Žádný z bývalých vlastníků nebyl nikdy upozorněn na skutečnost, že by se oplocení nacházelo na pozemku parcela [číslo] ani vyzván k odstranění tohoto oplocení. Tento plot stále stojí na stejném místě, jako tomu bylo při převodu vlastnického práva k pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] z právních předchůdců žalobců na žalobce a jako tomu bylo po dobu 77 let. S ohledem na výše uvedené, tak žalobce ani jeho právní předchůdci neměli důvod se domnívat, že plot stojí jinde, než na hranici pozemku v jejich vlastnictví, a proto také v dobré víře, že jim věc patří svůj pozemek až k plotu již po dobu 77 let užívali a užívají. Pozemek parcela [číslo] vlastnil celý život pan [příjmení], který dne 25.10.1985 tento pozemek prodal právním předchůdcům žalobce, a to včetně původního oplocení. Samotný plot byl tedy postaven již pře rokem 1985, právní předchůdci žalobce tak byli v dobré víře, že jim patří pozemek až k plotu. Právní předchůdci žalobce byli vlastníci pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] po dobu 23 let. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] ze dne [datum] byl pozemek parcela [číslo] zahrada o výměře 1535 m2, rozdělen na pozemek parcela [číslo] zahrada o výměře [výměra] a na pozemek parcela [číslo] zahrada o výměře 767 m2. Následně se stal vlastníkem pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] žalobce na základě kupní smlouvy dne [datum]. Žalobce po nabytí vlastnického práva k pozemku parcela [číslo] provedl v časové a věcné návaznosti na provedení novostavby rodinného domu s garáží, opravy vjezdů a vrat, také opravu předmětného plotu - tato oprava byla řádně ohlášena a následně zkolaudována (mlčky udělený souhlas s užíváním ke dni 18.5.2011). V současně době je oplocení tvořenou betońovými piliří zapuštěnými v zemi o rozměru 300 x 300 mm do kterých je přes železný U profil ukotven dřevěný sloup o rozměru 120 x 120 mm. Mezi jednotlivé pilíře je vložen betonový překlad. Plot samotný je tvořený latěmi o šíři 90 mm a mezerami mezi jednotlivými latěmi cca 28 mm. Plot je tedy sice z jiného materiálu, než byl plot původní, nicméně jeho funkce a velikost zůstávají prakticky totožné. Žalobce nebyl ani při provádění oprav upozorněn na skutečnost, že část oplocení se nachází na pozemku parcela [číslo] nýbrž plot řádně, ohlášen a zkolaudován. Žalobce nad rámec výše uvedeného poukazuje na skutečnost, že pozemek parcela [číslo] byl vždy vymezen nejen plotem, nýbrž i hraničním kamenem nacházejícím se na vnější straně plotu. Oznámením stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o tom, že stavební úřad zahajuje řízení o odstranění stavby ve vztahu k části oplocení rodinného domu [adresa] ve [část obce] na pozemcích parcela [číslo] parcela [číslo]. Žalobce teprve z tohoto oznámení zjistil skutečnost, že se část oplocení nachází na pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalobce následně zažádal stavební úřad o dodatečné povolení stavby. Stavebním úřadem bylo řízení o odstranění stavby přerušeno kvůli zahájenému řízení o jejím dodatečném povolení. Stavební úřad však přesto oznámením ze dne [datum] zahájil znovu řízení o odstranění téže stavby s odůvodněním, že se jedná o stavbu na cizím pozemku a následně vydal stavební úřad dne [datum] rozhodnutí, jímž bylo žalobci nařízeno odstranění stavby oplocení na pozemku parcela [číslo] to s odkazem na ustanovení § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona s odůvodněním, že se jedná o stavbu postavenou na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka. Hranice pozemku parcela [číslo] byla v terénu již po dlouhá desetiletí vyznačena právě plotem, jehož poloha se po celou dobu jeho existence nijak neměnila, a tudíž žalobce resp. jeho právní předchůdci neměli důvod se domnívat, že hranice pozemku leží jinde. Dobrá víra žalobce a jeho právních předchůdců, že užívají pozemek svůj je tak rovněž bez pochyby dána a tito po dobu několika desítek let část pozemku parcela [číslo] to část označenou výše uvedeném geometrickém plánu jako parcela [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra] užívají a drží v dobré víře, že jim věc patří. Až po obdržení oznámení stavebního úřadu ze dne [datum], jímž stavební úřad oznámil zahájení řízení o odstranění stavby ve vztahu k části oplocení rodinného domu [adresa] na pozemcích parcela [číslo] parcela [číslo] tedy po několika desítkách let oprávněné držby žalobce a jeho právních předchůdců, by mohla dobrá víra žalobce zpochybněna. Je však nutno konstatovat, že v této době již žalobce, případně jeho právní předchůdci nabyli vlastnické právo k užívané části pozemku parcela [číslo] tedy k parcele [číslo], ostatní plocha o výměře [výměra] vydržením. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je nedůvodná v celém rozsahu a navrhuje její zamítnutí. Údaje uvedené v článku I. žaloby o vlastnictví jak je uvede žalobce v žalobě, jsou pravdivé. Pokud však žalobce tvrdí, že je vlastníkem části pozemku parcela [číslo] která byla geometrickým plánem označena jako parcela [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra] z titulu vydržení vlastnického práva, pak s tímto nelze souhlasit. Žalobce nemá ke sporné části parcela [číslo] žádný právní titul. Tento pozemek nekoupil kupní smlouvou ze dne [datum], neboť tento pozemek ve smlouvě uveden jako předmět koupě není. Nenabyl ho ani vydržením, neboť on sám tento pozemek nedržel v dobré víře po dobu 10 let. Pokud by u žalobce byla dána dobrá víra, což v dané chvíli žalovaná nehodnotí, pak byla ukončena nejpozději v březnu 2017 oznámením stavebního úřadu o zahájení řízení o odstranění stavby plotu. Pokud žalobce uvádí, že vlastnictví daného pozemku nabyli vydržením už jeho právní předchůdci, pak pokud by tomu tak skutečně bylo, což žalovaná rovněž zatím nehodnotí by byli tito právní předchůdci vlastníky sporného pozemku, s nímž ovšem dále nedisponovali. Je pak otázkou, pokud by byly splněny všechny podmínky vydržení, kdo a kdy z právních předchůdců žalobce by případně sporný pozemek do vlastnictví nabyl. Pro dané řízení je toto ovšem nerozhodné. Podstatné je, že žalobce sám žádným způsobem vlastnictví pozemku nenabyl a nemůže se tedy domáhat určení jeho vlastnictví ve svůj prospěch. Soud zjistil tento skutkový stav: 3. Z oznámení [stát. instituce] o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne [datum], že úřad zahajuje řízení o odstranění stavby a to oplocení na parcela [číslo¨] v k.ú. [část obce] na pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí], jejímž vlastníkem je [územní celek]. Na pozemek parcela [číslo] ve vlastnictví [územní celek] zasahuje část oplocení pozemku souseda [titul]. [příjmení], bytem [adresa]. Stavení úřad vypisuje nařizuje ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den [datum]. 4. Z oznámení [stát. instituce] o zahájení řízení ze dne [datum], že stavební úřad zahajuje řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm b) stavebního zákona op