20 C 139/2021-133 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 47 121,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 13. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutou zápůjčku částku 27 814 Kč představující obchodní úrok ve výši 18 814 Kč a administrativní poplatek ve výši 9 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 45 814 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 30 měsíčních splátkách ve výši 1 528 Kč. Jelikož žalovaná na poskytnutou zápůjčku neuhradila ničeho, žalobkyně dluh ze zápůjčky ke dni 12. 8. 2017 zesplatnila. Žalovaná žalobkyni dluží částku 47 121,76 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 000 Kč, z úroku ve výši 9 843 Kč, z administrativního poplatku ve výši 3 300 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužných splátek úvěru za dobu do zesplatnění ve výši 536,50 Kč a za dobu od zesplatnění do 31. 10. 2019 (tj. zákonný úrok z prodlení z částky 31 693 Kč od 13. 8. 2017 do 31. 10. 2019) ve výši 5 795,26 Kč, celkem tedy ve výši 6 331,76 Kč. Předmětem žalobního nároku je dále smluvní pokuta v celkové výši 9 097 Kč za prodlení s úhradou splátek zápůjčky a za prodlení se zaplacením zesplatněné zápůjčky a dále poplatky za upomínky ve výši 550 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Z ověření neplatných dokladů, z kopie OP, z výpisu z centrální evidence exekucí a z výstupu z insolvenčního rejstříku, že žalobkyně ověřila, že žalovaná není v exekuci ani v insolvenci a její průkaz totožnosti není veden v neplatných dokladech. 5. Z výplatních pásek a z výpisu z účtu, že žalovaná měla v červnu 2016 mzdu ve výši 14 533 Kč, v červenci 2016 ve výši 14 724 Kč, v srpnu 2016 ve výši 14 404 Kč. Z výpisu z účtu je dále patrné, že žalovaná v srpnu 2016 čerpala zápůjčku ve výši 5 000 Kč u společnosti [právnická osoba] a ve výši 3 000 Kč u společnosti [právnická osoba] Dále je z výpisu z účtu patrné, že žalovaná dvakrát potvrdila odesláním 1 Kč smlouvu u společnosti [právnická osoba] [ulice] zůstatek na účtu žalované činil ke dni 28. 7. 2016 částku 37,61 Kč a konečný zůstatek činil ke dni 15. 8. 2016 částku 85,17 Kč. Z výpisu z účtu za období od 31. 5. 2018 do 23. 6. 2016 vyplývá, že žalovaná byla na počátku tohoto období v záporném zůstatku ve výši 22,14 Kč, na konci tohoto období pak v kladném zůstatku ve výši 65,13 Kč. 6. Z rámcové smlouvy o poskytování zápůjček, ze smlouvy o zápůjčce, ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě rámcové smlouvy o poskytování zápůjček dne 13. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 45 814 Kč, tedy vrátit jistinu a zaplatit náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 18 814 Kč a administrativní poplatek ve výši 9 000 Kč, a to ve 29 měsíčních splátkách po 1 528 Kč a 30. splátce ve výši 1 502 Kč. V čl. 8 písm. a. smlouvy se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalované se splácením splátky v termínu splatnosti je žalobkyně oprávněna celou doposud neuhrazenou jistinu zesplatnit. V případě prodlení žalované s úhradou splátky či s úhradou zesplatněné jistiny je žalovaná uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku poplatků. 7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 18 000 Kč dne 15. 9. 2016 převodem na účet č. [bankovní účet]. 8. Z upomínky ze dne 26. 6. 2017 a z podacího lístku, že žalobkyně dopisem ze dne 26. 6. 2017 vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek ve výši 11 052 Kč do 10. 8. 2017 s tím, že jinak bude celý dluh zesplatněn. Dopis byl podán na poštu dne 26. 6. 2017. 9. Z dopisu ze dne 22. 8. 2017 a z podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne 22. 8. 2017 prohlásila žalobkyně celou dlužnou jistinu za splatnou a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 21. 9. 2017. 10. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne 30. 10. 2017 podaným na poštu dne 31. 10. 2017 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. 11. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 13. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě rámcové smlouvy o poskytování zápůjček dne 13. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 45 814 Kč, tedy vrátit jistinu a zaplatit náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 18 814 Kč a administrativní poplatek ve výši 9 000 Kč, a to ve 29 měsíčních splátkách po 1 528 Kč a 30. splátce ve výši 1 502 Kč. V čl. 8 písm. a. smlouvy se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalované se splácením splátky v termínu splatnosti je žalobkyně oprávněna celou doposud neuhrazenou jistinu zesplatnit. V případě prodlení žalované s úhradou splátky či s úhradou zesplatněné jistiny je žalovaná uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku poplatků. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované z výpisu z centrální evidence exekucí, z výstupu z insolvenčního rejstříku, z výplatních pásek a z výpisu z účtu. Žalobkyně zjistila, že žalovaná není v exekuci ani v insolvenci, žalovaná měla v červnu 2016 mzdu ve výši 14 533 Kč, v červenci 2016 ve výši 14 724 Kč, v srpnu 2016 ve výši 14 404 Kč. Z výpisu z účtu je dále patrné, že žalovaná v srpnu 2016 čerpala zápůjčku ve výši 5 000 Kč u společnosti [právnická osoba] a ve výši 3 000 Kč u společnosti [právnická osoba] Dále je z výpisu z účtu patrné, že žalovaná dvakrát potvrdila odesláním 1 Kč smlouvu u společnosti [právnická osoba] [ulice] zůstatek na účtu žalované činil ke dni 28. 7. 2016 částku 37,61 Kč a konečný zůstatek činil ke dni 15. 8. 2016 částku 85,17 Kč. Žalobkyně dále ověřila v evidenci neplatných dokladů, že průkaz totožnosti žalované není veden v neplatných dokladech. Žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila. Dopisem ze dne 22. 8. 2017 prohlásila žalobkyně celou dlužnou jistinu za splatnou a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 21. 9. 2017. Dopisem ze dne 30. 10. 2017 podaným na poštu dne 31. 10. 2017 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. Žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení částky 47 121,76 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 000 Kč, z úroku ve výši 9 843 Kč, z administrativního poplatku ve výši 3 300 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužných splátek úvěru za dobu do zesplatnění ve výši 536,50 Kč a za dobu od zesplatnění do 31. 10. 2019 (tj. zákonný úrok z prodlení z částky 31 693 Kč od 13. 8. 2017 do 31. 10. 2019) ve výši 5 795,26 Kč, celkem tedy ve výši 6 331,76 Kč. Předmětem žalobního nároku je dále smluvní pokuta v celkové výši 9 097 Kč za prodlení s úhradou splátek zápůjčky a za prodlení se zaplacením zesplatněné zápůjčky a dále poplatky za upomínky ve výši 550 Kč. 14. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 16. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebite