12 C 323/2021-103 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 31. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 36 358,11 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyni vznikla tato pohledávka z titulu„ Smlouvy o půjčce [číslo]“, která byla uzavřena na základě„ Rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku“ ze dne 30. 1. 2015. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že dne 4. 2. 2015 žalované poskytla zápůjčku ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované. Následně došlo po dohodě mezi žalobkyní a žalovanou k refinancování zápůjčky, a to uzavřením„ Smlouvy o půjčce [číslo]“, uzavřené dne 18. 11. 2015, která byla taktéž uzavřena na základě„ Rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku“ uzavřené dne 30. 1. 2015. Dne 18. 11. 2015 pak byla žalované žalobkyní poskytnuta zápůjčka ve výši 3 385 Kč na bankovní účet žalované. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná se zavázala se zápůjčkou uhradit i náklady, celkem tedy částku 30 235 Kč tj. i obchodní úrok ve výši 18 235 Kč. Jistinu a úrok se žalovaná měla zavázat dle žalobkyně zaplatit ve 29 měsíčních splátkách po 1 008 Kč a v 30. ve výši 1 003 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 17. 12. 2015. Žalovaná dle žalobkyně platby hradila jen částečně, kdy uhradila pouze 11 splátek a následně s placením přestala a ocitla se tak v prodlení s hrazením svým závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce, proto došlo dne 21. 8. 2017 k zesplatnění dluhu. Žalované byla před samotným zesplatněním zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto požadovala částku 36 358,11 Kč a to na úhradu dlužné jistiny ve výši 10 096 Kč, nákladů zápůjčky - obchodního úroku 6 910 Kč i zákonného úroku z jednotlivých splátek v celkové výši 2 775,11 Kč a smluvní pokuty ve výši 16 577 Kč. Dále žádala zákonný úrok z prodlení z částky 17 006 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení. 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila tvrzení, že žalované na základě smlouvy [číslo] měla poskytnout částku 12 000 Kč, avšak poskytla jí pouze částku 3 385 Kč, když 8 615 Kč bylo započteno oproti nároku na úhradu dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 11 089 Kč. 3. Žalovaná reagovala tak, že je si vědoma dluhu, ale nebyla schopna pro svou sociální a finanční situaci dosud dluh uhradit. Žádala o úhradu ve splátkách. Její vyjádření však bylo soudu zasláno emailem bez ověřeného podpisu, takže soud k němu nemohl přihlížet 4. K jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dle všeobecných smluvních podmínek a standartních informací o spotřebitelském úvěru dne 30. 1. 2015 Rámcovou smlouvu o poskytování půjček na dálku a Smlouvu o půjčce [číslo] na částku 10 000 Kč s tím, že žalovaná má uhradit celkem 21 697 Kč. Následně došlo k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] na částku 12 000 Kč s tím, že žalovaná má uhradit 30 235 Kč. Ve smlouvách byly stanoveny tyto celkové náklady půjčky a úroková sazba půjčky 89 %, kdy jde o pevnou roční úrokovou sazbu nevázanou na žádný index ani referenční úrokovou sazbu. RPSN půjček byla určena 136,2 % a 136,1 %. V standartních informacích o spotřebitelském úvěru bylo uvedeno RPSN ale 182,6 %. V rámcové smlouvě byla v části C článku 10 stanovena smluvní pokuta 0,5 % denně z aktuální výše nesplacené jistiny. Dle Smlouvy o půjčce [číslo] měla žalovaná uhradit jistinu 10 000 Kč a náklady půjčky 21 697 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 905 Kč s první splátkou splatnou dne 4. 3. 2015. Zapůjčená částka 10 000 Kč byla žalované dle výpisu z účtu poukázána dne 4. 2. 2015. Dle Smlouvy o půjčce [číslo] měla žalovaná uhradit jistinu 12 000 Kč a náklady půjčky 30 235 Kč ve 30 měsíčních splátkách po 1 008 Kč s první splátkou splatnou dne 17. 12. 2015. [příjmení] 12 000 Kč dle smlouvy ovšem nebyla žalované poukázána, když dle výpisu z účtu žalobkyně byla zaslána pouze částka 3 385 Kč, která byla žalované na účet poukázána dne 18. 11. 2015. Nebylo žalobkyní nijak prokázáno, že by následná smlouva nahrazovala smlouvu původní, či by žalované bylo oznámeno, že došlo k tvrzenému zápočtu. Žalobkyně provedla lustraci platnosti OP žalované dne 18. 11. 2015, osoby žalované v Přehledu exekucí [příjmení] dne 16. 10. 2015 a 28. 11. 2018 a v insolvenčním rejstříku dne 30. 1. 2015 i 18. 11. 2015. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované u ČSOB za [číslo], kde měla příjmy 50 000 Kč a výdaje 49 967 Kč, a za [číslo], kde měla příjmy 21 400 Kč a výdaje 21 474 Kč. Žalobkyně zpracovala vyčíslení pohledávky a výpis ze splátkového kalendáře. Žalovaná byla dne 7. 7. 2017 vyzvána k úhradě dlužné částky 29 749 Kč do 21. 8. 2017. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána dne 7. 7. 2017. K zesplatnění pohledávky 41 187,53 Kč žalobkyní došlo ke dni 21. 8. 2017. Oznámení bylo žalované adresováno a odesláno 21. 8. 2017. Právní zástupce žalobkyně poté adresoval žalované předžalobní upomínku o zaplacení 42 433,11 Kč dne 7. 12. 2017, kterou jí odeslal 8. 12. 2017. 5. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. - občanského zákoníku (o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2391 o. z., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací hodnotou, rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Podle ust. § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2393 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednání nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle ust. § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 6. Dle ust. § 547 o. z. musí právní jednání odpovídat obsahem a účelem dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud na shora uvedený skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Soud vyhodnotil, že jednáním žalované a žalobkyně došlo, po zkoumání úvěruschopnosti žalované, k uzavření smluv a to nikoliv o půjčce, když byly uzavřeny již za účinnosti nového občanského zákoníku, ale o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. V soudu předložených smlouvách se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky 10 000 Kč a 12 000 Kč, což však neučinila, jak vyplývá z výsledků dokazování. Žalovaná se ve smlouvách zavázala tyto prostředky vrátit se stanovenými, výše specifikovanými, celkovými„ náklady půjček“. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu je zaplacení závazků žalované z poskytnutých zápůjček, měla žalobkyně jako věřitelka dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách, že na základě těchto smluv byly dlužnici sjednané finanční prostředky poskytnuty, a že dlužnice dluh řádně neuhradila. Toto se žalobkyni prokázat nepodařilo. Soud má za prokázané, že žalobkyně nepoukázala žalované 22 000 Kč, ale jen celkem 13 385 Kč, z čehož žalovaná již uhradila 11 089 Kč. Soud proto shledal žalobu částečně důvodnou jen co do části požadované jistiny ve výši 2 296 Kč. Pokud totiž žalovaná byla povinna poskytnuté finanční prostředky splatit ve sjednaných splátkách s „ náklady půjčky“ ve výši 11 697 Kč a 18 235 Kč označenými žalobkyní takto ve smlouvách, tak jde dle názoru soudu o skrytý úrok. V daném případě byl úrok stanoven smlouvami o zápůjčce ve výši 89 % ročně a RPSN 136,1 % a 136,2 %