13 C 428/2021-84 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 9 924 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 13. 5. 2015 úvěr ve výši 8 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 12. 6. 2015, žalovaná však úvěr nevrátila. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www.crediton.cz, na kterých se žalovaná zaregistrovala a odsouhlasila znění úvěrové smlouvy. Žalované byla částka 2 500 Kč zaslána na její bankovní účet dne 13. 5. 2015. Žalovaná ničeho neuhradila ani k výzvě žalobkyně ze dne 2. 2. 2021. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 924 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, která jí byla zaslána na adresu trvalého pobytu, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud provedl předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyní předložená smlouva o zápůjčce nebyla žádným způsobem podepsána žalovanou. Žalované byla dne 13. 5. 2015 od právního předchůdce žalobkyně zaslána na její bankovní účet částka 8 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky do tří dnů. Výzva byla žalované odeslána dne 2. 2. 2021. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Poté se soud zabýval samotným uplatněným nárokem žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce, neboť žalobkyní předložená smlouva o zápůjčce postrádá jakýkoliv podpis žalované. 14. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalované byla poskytnuta převodem na její bankovní účet částka 8 000 Kč od právního předchůdce žalobkyně. Plnění poskytnuté žalované je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 8 000 Kč bez právního důvodu. V řízení bylo dále na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobkyni, nebo jejímu právnímu předchůdci, uhradila, nebo že dluh zanikl jinak. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní, soud uložil žalované, která se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě, ve které žalobkyně žalovanou prvně prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že se tak stalo 5. 2. 2021, pročež první den prodlení nastal 9. 2. 2021 Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní. 15. V důsledku toho, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, nemá žalobkyně nárok na úhradu poplatku a zákonného úroku nad rámec jí přiznaného. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci převážný procesní úspěch, náleží jí náhrada nákladů řízení určená podle míry jejího procesního úspěchu, která činí 61,22 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle §14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 924 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 a. t a 21 % DPH ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, při procesním úspěchu žalobkyně 61,22 % pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 911,60 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.