18 C 39/2022-85 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 13. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 437,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyyně uzavřela se žalovaným dne 28. 2. 2013 Smlouvu o úvěru k [anonymizováno] Kreditní kartě. Žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému kartový účet, který je veden pod číslem č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Výše úrokové sazby byla sjednána ve výši 20,9 %. Žalovaný měl poskytnutou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Minimální výše této měsíční splátky měla činit 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně ve výši 500 Kč. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas. Žalobkyně tak využila svého práva a prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za splatné ke dni 20. 6. 2021. Ke dni 9. 12. 2021 činí pohledávka žalobkyně částku 17 093,80 Kč tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 15 437,12 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 20,9 % p.a. z jistiny pohledávky ve výši 15 437,12 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 20. 6. 2021 (zesplatnění) v kapitalizované výši 1 049,32 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z jistiny a poplatků ve výši 15 437,12 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 20. 6. 2021 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 607,36 Kč. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 29. 11. 2021. Do dnešního dne však neuhradil ničeho. - 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění (z úvěrové smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, obchodních podmínek pro [anonymizováno] kreditní kartu, zesplatnění, historie účtu, předžalobní výzvy a podacího archu) a z těchto následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 2. 2013 Smlouvu o úvěru k [anonymizováno] Kreditní kartě, způsobem stanoveným v článku 2. odst. 1.2 OPKK. Součástí Smlouvy se staly na základě žádosti a akceptace taktéž Všeobecné obchodní podmínky žalobce (VOP) a dále Obchodní podmínky pro [anonymizováno] Kreditní kartu (dále také„ OPKK“). Žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému za podmínek stanovených Smlouvou kartový účet, který je veden u žalobkyně pod číslem č. [bankovní účet] (dále jen Kartový účet) a poskytnout žalovanému úvěr sjednaný ke Kartovému účtu (dále jen„ Úvěr“) ve výši ke dni uzavření smlouvy 100 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému k dispozici na Kartovém účtu s tím, že žalovaný byl oprávněn je čerpat prostřednictvím Karty na platby zboží a služeb v obchodních místech, k výběrům hotovosti v síti bankomatů nebo u přepážek bank a na jiných místech poskytujících tuto službu, viz článek 3. odst. 3.3 OPKK. Výše úrokové sazby pro čerpání úvěru prostřednictvím Karty za účelem úhrady zboží a služeb byla sjednána ve Smlouvě ve výši 20,9 %. Žalovaný byl povinen hradit žalobkyni pohledávky z Úvěru způsobem uvedeným v článku 5 odst. 5.1 OPKK, tedy tak, že poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Minimální výše této měsíční splátky měla činit 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně ve výši 500 Kč. Je-li čerpaná částka úvěru ke dni vystavení výpisu nižší než 500 Kč, je výše měsíční splátky shodná s výší čerpané částky. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný zavázal splácet žalobkyni úroky a poplatky vyúčtované za příslušný účetní cyklus, ve smyslu článku 4 odst. 4.1 OPKK. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas. Žalobkyně tak využila svého práva dle OPKK a prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za splatné ke dni 20. 6. 2021. Ke dni 9. 12. 2021 (datum podání žaloby) činila pohledávka žalobkyně částku 17 093,80 Kč tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 15 437,12 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 20,9 % p.a. z jistiny pohledávky ve výši 15 437,12 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 20. 6. 2021 (zesplatnění) v kapitalizované výši 1 049,32 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z jistiny a poplatků ve výši 15 437,12 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 20. 6. 2021 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 607,36 Kč, a to v souladu se Smlouvou a VOP a OPKK. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 29. 11. 2021. 4. Podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se, není-li dále stanoveno jinak, řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. 1. 1. 2014, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d/ zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ obchodní zákoník“) ve znění účinném do 31. 12. 2013, se třetí částí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716). 6. Podle ust. § 708 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu. 7. Podle ust. § 497 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 9. Podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, odkazujícího do ust. § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že je žaloba žalobkyně důvodná. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 261 odst. 3 písm. d/ obchodního zákoníku soud dovozuje obchodně právní charakter smluvního vztahu účastníků, když se dle právní teorie jedná o tzv.„ absolutní obchod“. Soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků žalovanému, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně výši žalobního nároku, když dospěl k závěru, že ž