29 C 202/2022-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 301,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným elektronicky, prostřednictvím webové stránky [webová adresa], Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 21 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím v podobě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 301,80 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný byl podle žalobkyně lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný úvěr čerpal, sjednanou částku však neuhradil řádně a včas, na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Jelikož žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, žalobkyně požaduje zaplatit jistinu ve výši 21 000 Kč a poplatek ve výši 12 301,80 Kč, celkem tedy 33 301,80 Kč. Na zaslanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum] žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a učinil z nich jednotlivá skutková zjištění, a z těch pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným elektronicky, prostřednictvím webové stránky [webová adresa], Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 21 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím v podobě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 741,80 Kč (po slevě), resp. ve výši 12 301,80 Kč (před slevou), a to nejpozději do [datum]. Úvěr byl poskytnut za účelem refinancování půjčky a před uzavřením smlouvy byl žalovanému zaslán Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru /smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum], včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] Právní předchůdkyní žalobkyně byla žalovanému na jím označený bankovní účet č. [bankovní účet] s názvem [právnická osoba] poukázána již dne [datum] platba v celkové výši 21 000 Kč / potvrzení o provedení transakce z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] ve výši 21 000 Kč /. Žalovaný je od [datum] zapsaným jednatelem obchodní firmy [právnická osoba], [IČO], sídlem, [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec a číslo] a dle sdělení banky je bankovní účet č. [bankovní účet] účtem této společnosti, byl otevřen dne [datum] a dispoziční právo má žalovaný /úplný výpis z obchodního rejstříku pro obchodní firmu [právnická osoba], kde jednatelem je žalovaný, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] ohledně majitele a disponenta k účtu č. [bankovní účet] Žalovaný ve smlouvě sjednanou částku neuhradil řádně a včas, dnem [datum] se ocitl v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] / smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek a dalších příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] Upomínkou před podáním žaloby ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu, avšak bez úspěchu /předžalobní výzva adresovaná žalovanému ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne [datum] 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 6. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 10. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně, co do jistiny, nikoliv v části požadovaného příslušenství. 16. Obecné soudy by dle aktuální judikatury Ústavního soudu měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozporno