14 C 166/2023-85 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v samotné žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 2. Soud učinil na základě listinných důkazů obsažených ve spise (doklad totožnosti žalované, výpis z účtu žalované, výplatní pásky, výpis EUCB/CRIF, smlouva o úvěru, výpis z účtu žalobkyně) ke dni vydání rozhodnutí následující skutková zjištění a z nich vyvodil následující závěr o skutkovém stavu: 3. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 30. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 580 Kč příslušenstvím se zdůvodněním, že veškerá smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 NOZ, a to následujícím způsobem. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobce [webová adresa]. Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. 4. Žalovaný žalobkyni k prokázání totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru. 5. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost (§ 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb.) žalovaného výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB (European Credit Bureau) nebo CRIF provozovaného společností Cz Credit Bureau. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů. 6. Následně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 9. 2022 Smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Ve smlouvě žalobce jako úvěrující sjednal s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 13. 10. 2022 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 15. 9. 2022 (datum odepsání úvěru z účtu žalobkyně) převodem na účet č. [bankovní účet]. 7. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 14. 10. 2022 do zaplacení. 8. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč od 14. 10. 2022 do 30. 4. 2023 v celkové výši 1 592 Kč. 9. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 11. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 12. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle ust. § 2049 o. z., zaplacení dlužní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 14. Dle ust. § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. 17. Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se také zavázal uhradit poplatky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému bezhotovostní platbu ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, poplatku 2 988 Kč a 1 592 Kč smluvní pokuty tak soud shledal důvodným. Soud přiznal žalobkyni i žalobou uplatněné úroky z prodlení z dlužné jistiny, které žalobkyně požadovala v zákonné výši od 14. 10. 2022 do zaplacení jistiny, když je soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním a právní úpravě. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 7 769,40 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 4 860 Kč za 3 úkony právní služby po 1 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) a dále náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad. Lhůta plnění byla stanovena obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Místo plnění nákladů řízení je právní zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř.