16 C 169/2023-72 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 12. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 17. 3. 2008 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z úvěru ve výši 12,9 % ročně, dále se zavázala uhradit cenu za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 1 040 Kč a za správu a vedené úvěrového účtu 49 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a úroků a dalších nákladů se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 621 Kč vždy k 21. dni každého měsíce, přičemž první splátka měla být provedena dne 21. 4. 2008 a poslední splátka ve výši 2 553 Kč měla být uhrazena ke dni 21. 3. 2014. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že poskytnutý úvěr řádně nesplácela. Právní předchůdce žalobkyně proto dne 25. 3. 2013 žalované zaslal dopis jako výzvu k úhradu dlužné částky před zesplatněním úvěru, kde ji vyzýval k úhradě dlužné částky ve výši 8 047 Kč s upozorněním, že pokud žalovaná neuhradí tuto částku nejpozději do 21. 4. 2023 stane se zůstatek úvěru s příslušenstvím splatný následující den. Žalovaná ani přes tuto výzvu požadovanou částku neuhradila, úvěr se stal splatným ke dni 22. 4. 2013. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany původního věřitele postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2013 [právnická osoba] [anonymizováno], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila pohledávku žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 8. 2018. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil následující skutková zjištění: - ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 17. 3. 2008, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 130 000 Kč a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši 2 261 Kč. Strany se dohodly na úroku z úvěru ve výši 12,9 % ročně. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč převzala k čerpání.; - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [anonymizována dvě slova] jako postupníkem dne 26. 2. 2013, včetně přílohy [číslo] – seznamu postupovaných pohledávek, že dne 26. 2. 2013 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 10. 2013, včetně poštovního podacího archu, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky.; - z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 16. 1. 2013, včetně poštovního podacího lístku, že přípisem právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána ke splnění svého dluhu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. a tato výzva ji byla odeslána dne 18. 1. 2023 na poslední žalobkyni známou adresu. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 17. 3. 20108 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok a další náklady. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté úroku a poplatků se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 72 týdenních (sedmidenních) splátkách po 2 621 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2013 [právnická osoba] [anonymizováno], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila pohledávku žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 8. 2018. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti. 6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 12. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák., když právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v žalobkyní shora tvrzené výši, a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit dohodnutý úrok a náklady. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně výši žalobního nároku, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, resp. toto žalovaná pro svou procesní pasivitu ani skutkově netvrdila, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 517 obč. zák. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 823 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 319 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hod