19 C 304/2023-58 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 25. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 940 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dne 28. 11. 2020 a 18. 3. 2021 smlouvy o úvěru [číslo] [číslo] na základě kterých jí byly poskytnuty částky 10 000 Kč a 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč a 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a 4 000 Kč zaplatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč v případě prvního úvěru počínaje 5. 12. 2020 a konče 22. 1. 2022, v případě druhého úvěru počínaje 25. 3. 2021 a konče 12. 5. 2022. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná nedodržela své závazky hradit poskytnuté úvěry řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smluv. Na první úvěr uhradila celkem částku 8 730 Kč a na druhý úvěr částku 3 330 Kč. Ke dni žaloby dluží žalovaná částku celkem 23 940 Kč sestávající, pokud jde o první úvěr, z neuhrazené jistiny ve výši 7 210,10 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 059,90 Kč, pokud jde o druhý úvěr, z jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 433,37 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 236,63 Kč. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek za ním na žalobkyni dne 1. 6. 2023. Předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) byla žalované odeslána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu dne 13. 12. 2023 omluvili, žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: - z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 00 Kč. Uvedla následující skutečnosti – bydlení nájemní, v domácnosti s ní žije nezaopatřené dítě, její příjem ve výši 16 438 Kč pocházel z mateřské/rodičovské, tvrzenými výdaji byly výdaje na bydlení ve výši 6 618 Kč, osobní výdaje ve výši 3 500 + 2 000 Kč. Doloženy měly být následující dokumenty, které však žalobkyně soudu nedoložila – doklad o přiznání rodičovské, nájemní smlouva, faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon TV/SIPO, platby internet; - z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč. Uvedla následující skutečnosti – bydlení nájemní, v domácnosti s ní žije nezaopatřené dítě, její příjem ve výši 18 715 Kč pocházel z mateřské/rodičovské, tvrzenými výdaji byly výdaje na bydlení ve výši 6 018 Kč, osobní výdaje ve výši 5 500 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 300 Kč. Doloženy měly být následující dokumenty, které však žalobkyně soudu nedoložila – doklad o přiznání rodičovské, bankovní výpisy, nájemní smlouva; - ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 11. 2020 [číslo] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč s RPSN 206,15 %, který se žalovaná zavázala splácet pravidelnými 60ti týdenními splátkami ve výši 300 Kč s celkovou částku k zaplacení ve výši 18 000 Kč; - ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 3. 2021 [číslo] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč s RPSN 206,15 %, který se žalovaná zavázala splácet pravidelnými 60ti týdenními splátkami ve výši 300 Kč s celkovou částku k zaplacení ve výši 18 000 Kč - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 s přílohou bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena, s účinností od stejného dne, na žalobkyni; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky za ní žalobkyni; - z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že dne 25. 8. 2023 byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána stejného dne; 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované dne 28. 11. 2020 a 18. 3. 2021 spotřebitelské úvěry ve výši 2 x 10 000 Kč, ta se zavázala je zaplatit spolu s příslušnými poplatky vždy v 60ti týdenních splátkách s RPSN, v obou případech, ve výši 206,15 %. Žalovaná na poskytnuté úvěry uhradila celkem částku 12 060 Kč. Žalobkyně neprokázala prověření úvěruschopnosti žalované, když v tomto směru předložila pouze formuláře, ve kterých byly zaškrtnuté kolonky, které dokumenty měly být k žádosti doloženy, ty však k žalobě nedoložila. Žalované byla dne 25. 8. 2023 odeslána předžalobní výzva. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dosp