16 C 121/2024-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., s žalovanou uzavřely smlouva o úvěru. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, za žalobkyni. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS. Autorizační kód je přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne , datum, . K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Jako variabilní symbol, byl mezi stranami zvolen jako rodné číslo žalované.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavila.3. Soud učinil na základě skutkových zjištění učiněných z níže uvedených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Dne 12. 9. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, ., (dále také jen „věřitel“), a žalovanou uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr do výše , částka, . Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Totožnost žalované byla ověřena zasláním SMS kódu (zjištěno z listiny smlouva o úvěru, formulář pro standartní informace). Peněžní prostředky byly zaslány žalované převodem na účet dne , datum, ve výši , částka, (zjištěno z listiny potvrzení o platbě) na účet žalované č. , č. účtu, . Právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dluhu (zjištěno z listiny předžalobní upomínka ze dne , datum, , podací lístek). Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, původním věřitelem jako postupníkem a novým věřitelem, postoupení bylo oznámeno žalované přípisem ze dne , datum, (zjištěno z listin oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek, smlouvy o postoupení pohledávek).4. Podle ustanovení § 2395, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2, občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle ustanovení § 87 odst. 1, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle ustanovení § 1970, občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 2, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.10. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat ve smyslu ust. § 86 odst. 1, zákona č. 257/2016 Sb., schopnost žalované splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy o úvěru tak, jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2, zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalované, a tyto věrohodným způsobem i ověřila. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že doklady o zkoumání úvěry schopnosti jí nebyly předloženy. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je tak dle ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1, zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s ust. § 580 odst. 1, občanského zákoníku, neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588, občanského zákoníku, povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K uvedenému lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , dle kterého věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Žalobkyně netvrdila, zda a jakým konkrétním způsobem úvěruschopnost žalované ověřila, neunesla v tomto směru jak břemeno tvrzení, tak ani břemeno důkazní. Neúčasti u jednání se pak zbavila možnosti být poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Ostatně sama žalobkyně v žalobě uvedla, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, má soud přiznat nárok z titulu bezdůvodného obohacení.11. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je tak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993, občanského zákoníku, z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993, občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co