16 C 128/2024-81 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 58 171,80 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši , částka, , a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Před poskytnutím úvěru , právnická osoba, , řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření, doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný předložil k prověření výpis z bankovního účtu, případně zpřístupnil náhled do bankovního účtu. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 60 %. Celkem se zavázal zaplatit částku , částka, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, za každý měsíc byl povinen žalovaný hradit minimální splátku zohledňující výši čerpaného úvěrového rámce a přirostlý úrok. Protože žalovaný dluh řádně nehradil, přistoupila předchůdkyně žalobkyně ke zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Společnost , právnická osoba, , následně postoupila dluh žalovaného vzniklý na základě smlouvy o úvěru Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku , částka, , ve zbývající části svůj dluh nesplnil, ačkoliv byl k jeho úhradě žalobkyní před podáním žaloby písemně vyzván. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužné části poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , dále úroků ve výši 18,47 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Dále žalobkyně rozšířila žalobu podáním doručeným soudu dne , datum, , kdy požadovala ještě úrok 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval a po celou dobu řízení zůstal vůči soudu nečinný. Žalovaný se k jednání soudu dne , datum, bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru, a to ve výši , částka, . Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena na dobu neurčitou. Splatnost minimální měsíční platby byla stanovena na 21. dne v měsíci. Minimální měsíční platby, které měl žalovaný hradit, měly být žalovanému sděleny každý měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který měl být žalobci dostupný na on-line účtu uvedeném ve smlouvě. Roční pevná úroková sazba činila 60 %, RPNS 81,02 % ročně. Žalovaný měl zaplatit celkovou částku , částka, . Ze standartních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že úvěr měl být čerpán ve výši , částka, , částka měla být zaslána na účet žalovaného. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaná zaplatit, činila , částka, . Roční úroková sazba je 60 % a je pevná. RPNS činí 81,02 %. Z přehledu půjčky bylo zjištěno, že žalovaný řádně neplatil splátky, pouze k 7. 12. zaplatil částku , částka, a k 8. 12. částku , částka, . Z oznámení o postoupení pohledávky, že žalobkyně oznamovala postoupení pohledávky, a to dne , datum, , na základě smlouvy ze dne , datum, . Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek, že mezi původním věřitelem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky také za žalovaným.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to dne , datum, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši , částka, , když částka mu byla zaslána na účet uvedený ve smlouvě. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně měla posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy z jeho dokladů a dále z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, . V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Na dluh uhradil pouze částku , částka, .6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.7. Podle ustanovení § 2395, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 2397, občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2, občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2, občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.11. Podle ust. § 86 odst. 1, zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle druhého odstavce poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení §1968, občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.13. Podle ustanovení § 1970, občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 2, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.15. Podle ust. § 580 odst. 1, občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle ust. § 588, občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jedn