11 C 66/2026-37 – Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 14 180 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 21. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný měl dále žalobkyni v souvislosti s úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 970 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku 27 270 měl splácet v týdenních splátkách po 455 Kč. Žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalovaného v databázi neplatných dokladů, v databázi , právnická osoba, , v IR, telefonicky zkontrolovala zaměstnání, provedla kontrolu platební historie u žalobkyně a provedla vyhodnocení finanční situace dle podkladů vyplněných klientem a zkontrolovala předložené dokumenty zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 13 090 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 4. 2023, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 21. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti s tím, že doba trvání úvěru byla ujednána na 60 týdnů, ujednán byl úrok ve výši 2 970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč (dále jen „Celkové náklady úvěru“). Celková výše úvěru činila 27 270 Kč a splácen měl být v týdenních splátkách po 454,50 Kč s tím, že první splátka měla být provedena dne 28. 4. 2023. Zápůjční úroková sazba činila 70,89 %. RPSN činila 212,77 %.5. Z formuláře pro standardní informace, že žalobkyně dne 21. 4. 2023 poskytla žalovanému informace týkající se úvěru, což žalovaný stvrdil svým podpisem.6. Z evidenční karty klienta ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, je ženatý, počet členů v domácnosti uvedl 1, je majitelem vozu, není majitelem nemovitosti, dosud neměl úvěr u žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnaný na plný úvazek s příjmem 20 812 Kč, výdaje na bydlení činí 4 872 Kč, jako další výdaje bylo uvedeno pouze životní minimum ve výši 4 860 Kč. Kolonka měsíční výdaje celkem a disponibilní zůstatek nejsou vyplněny.7. Z výplatní pásky za měsíc únor 2023 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 24 399 Kč. Z tohoto příjmu byla žalovanému exekučně stržena částka 3 587 Kč.8. Z výplatní pásky za měsíc březen 2023 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 24 399 Kč. Z tohoto příjmu byla žalovanému exekučně stržena částka 1 519 Kč.9. Z informací o smlouvě, že žalovaný uhradil celkem částku 13 090 Kč.10. Z předžalobní výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že dne 24. 2. 2025 byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalovanému odeslána stejného dne.Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu úrokem ve výši 2 970 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celková výše úvěru činila 27 270 Kč a splácen měl být v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč s tím, že první splátka měla být provedena dne 28. 4. 2023. Zápůjční úroková sazba činila 70,89 %. RPSN činila 212,77 %. Dle údajů v Evidenční kartě klienta žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, je ženatý, počet členů v domácnosti uvedl 1, je majitelem vozu, není majitelem nemovitosti, dosud neměl úvěr u žalobkyně. Má příjem ze zaměstnání ve výši 20 812 Kč, výdaje na bydlení činí 4 872 Kč, jako další výdaje bylo uvedeno pouze životní minimum ve výši 4 860 Kč. Kolonka měsíční výdaje celkem a disponibilní zůstatek nebyly vyplněny. Z výplatních pásek žalovaného za měsíc únor a březen 2023 vyplýval čistý měsíční příjem průměrně ve výši 24 399 Kč a průměrná exekuční srážka ze mzdy ve výši 2 553 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 13 090 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závaz