13 C 55/2026-47 – Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 49 029 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále též jen „věřitel“) uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 5 359 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 16 330 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 401 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 4 830 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 20 měsíčních splátkách po 2 596 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze částku 14 391 Kč. Aktuálně tedy dluží žalobkyni částku 17 536,04 Kč na jistině, 2 956,82 Kč na úrocích, 11 800,54 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru, 1 745,29 Kč na úhradě za náklady na vyhodnocení úvěru, 3 490,31 Kč na inkasním poplatku a 11 500 Kč na smluvní pokutě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala a po celou dobu řízení zůstala vůči soudu nečinná. Žalovaná se k jednání soudu dne , datum, bez omluvy nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou uvedeného dne smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 5 359 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 16 330 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 401 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 4 830 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 20 měsíčních splátkách po 2 596 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, .Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z přílohy k této smlouvě, že předmětnou smlouvou byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek mělo být žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, , doklad o odeslání však chybí.Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a z podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do , datum, . Dopis byl odeslán dne , datum, .4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 5 359 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 16 330 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 401 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 4 830 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 20 měsíčních splátkách po 2 596 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze částku 14 391 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, , vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.14. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.15. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícím právním závěrům.18. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.19. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované, která v dané věci vystupovala z pozice spotřebitele, na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru finanční prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netv