17 C 149/2026-81 – Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , Anonymizováno, Bank p. l. c. (dříve , Anonymizováno, Bank p. l. c.) (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli úvěr do , datum, . Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena věřitelem na žalobkyni.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o úvěru, z loan application info, dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, a dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu , částka, , který byl navýšen dne , datum, na částku , částka, a dne , datum, na částku , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 13 % z nesplaceného úvěru včetně úroku a poplatku z úvěru, kdy celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0,4026 % za den, tj. 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, RPSN činilo 299,98 % ročně.- Z potvrzení o provedených platbách, že žalovanému bylo z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyplaceny finanční prostředky na účet č. , č. účtu, dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , , částka, , , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .- Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , že účet č. , č. účtu, je běžným účtem, jehož majitelem je žalovaný.- Z kopie OP č. , hodnota, , že jsou zde uvedeny údaje žalovaného a je opatřen fotografií žalovaného.- Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek, z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z výzvy k úhradě před podáním žaloby a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , ve kterém byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne , datum- Z ostatních provedených důkazů (standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice, faktury VS , var. symbol, s datem splatnosti , datum, , standardních informací o spotřebitelském úvěru) soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci.4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru na základě, které věřitel poskytnul žalovanému na jeho účet celkem částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , ve kterém byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne , datum, .5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.7. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.8. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.9. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle ust. 1812 odst. 1, 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.16. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle ustanovení § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odp