Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, N-Times č. , hodnota, na základě, které poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním limitem ve výši , částka, . Žalovaná mohla poskytovaný úvěr čerpat opakovaně. Žalovaná však vyčerpala pouze jeho vázanou část ve výši , částka, , žádné další čerpání žalovaná neprovedla. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl příslušný sazebník, přičemž podpisem smlouvy žalovaná výslovně potvrdila, že se se Sazebníkem seznámila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit účelovou část úvěru ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně, a to v 24 měsíčních po , částka, splatných vždy k 15. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne , datum, , dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem. Žalovaná svou povinnost splácet úvěr neplnila řádně a včas a dostala se se splácením úvěrových splátek do prodlení. Žalovaná uhradila na úvěrovou pohledávku částku , částka, . V části 4 písm. (L) úvěrové smlouvy si žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali, že v případě prodlení žalované s řádnou úhradou splátky úvěru je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalované požadovat podle části D) Sazebníku mimo jiné náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle části D) Sazebníku, který byl nedílnou součástí Smlouvy, se konkrétně jedná o (i) částku , částka, za 1. písemnou upomínku při prodlení se splátkou, (ii) částku , částka, za 2. písemnou upomínku při prodlení se splátkou a (iii) částku , částka, v případě ukončení Smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalované trvajícího alespoň 3 měsíce. Podle části 5 bod 2. Smlouvy ve spojení s částí C) Sazebníku pak byla žalovaná rovněž povinna platit např. poplatek za měsíční výpis v papírové formě ve výši , částka, . V souvislosti s prodlením žalované s pátou splátkou splatnou ke dni , datum, byla žalované odeslána upomínka, a to v listopadu 2023, za kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované účtovala poplatek ve výši , částka, v souladu s částí 4 písm. (L) Smlouvy a částí D) Sazebníku. V souvislosti s prodlením žalované se sedmou splátkou splatnou ke dni , datum, byla žalované odeslána další upomínka, a to v lednu 2024, za kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované účtovala poplatek ve výši , částka, v souladu s částí 4 písm. (L) Smlouvy a částí D) Sazebníku. Při prodlení žalované s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle, než tři měsíce byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. Vzhledem k tomu, že na úvěr nebylo plněno v souladu se smluvními ujednáními a žalovaná se dostala do prodlení minimálně s úhradou splátek splatných v prosinci 2023 až březnu 2024, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a od Smlouvy s účinností ke dni , datum, odstoupila, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně veškerého příslušenství. Za porušení povinnosti splácet úvěr řádně vedoucí k odstoupení od Smlouvy účtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši , částka, podle části 4 písm. (L) Smlouvy a části D) Sazebníku. V případě prodlení žalované má pak žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Úroky z úvěru se však žalobkyně rozhodla požadovat pouze do okamžiku odstoupení od Smlouvy. Žalovaná částka ve výši , částka, tak představuje dlužnou jistinu ve výši , částka, , dlužný poplatek za upomínku odeslanou žalované v lednu 2024 ve výši , částka, , dlužné poplatky za měsíční výpisy ve výši , částka, (5x , částka, za období listopad 2023 až březen 2024) a dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, za porušení povinnosti splácet úvěr řádně vedoucí k odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny, a to úrok ve výši , částka, odpovídající úroku ve výši 22,78 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tedy ode dne , datum, , do zaplacení. Žalovaná po datu , datum, již ničeho neuhradila, dlužná jistina tedy přesně odpovídá dlužné jistině k datu odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péči, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalované a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalované a žalované úvěr poskytl, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Žalovaná uhradila celkem , částka, . Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky ze dne , datum, . Žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, . (právní předchůdkyně žalobkyně), na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.2. V rámci podání ze dne , datum, žalobkyně doplnila k výzvě soudu svá skutková tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. Nejprve byla ověřena totožnost žadatele o úvěr, a to prostřednictvím dokladu totožnosti, který žadatel předloží. V případě žalované šlo o občanský průkaz č. , hodnota, platný do , datum, , zároveň byla ověřena platnost občanského průkazu v databázi neplatných dokladů s negativním výsledkem (tedy občanský průkaz nebyl označen jako neplatný). V rámci posuzování úvěruschopnosti byla provedena interní analýza příslušných klientských dat a jejich ověření a posouzení prošlo interními pravidly podle tzv. rozhodovacího stromu. Dále byly prověřeny veřejné a komerční registry či databáze shromažďující informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce žalovaného. Negativní výsledek posouzení z databází neumožňuje pokračování v procesu žádosti o poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření Smlouvy dále ověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhledáváním žalované v registru SOLUS; a získáním informací přímo od žalované – žalovaná při sjednání Smlouvy sdělila, že její hlavní čistý měsíční příjem z důchodu činí , částka, , její náklady na bydlení činí , částka, , je svobodná a nemá vyživovací povinnost. Měsíční splátka nového úvěru činila k datu uzavření Smlouvy , částka, , podle provedených zjištění nebyla žalovaná povinna hradit žádné další měsíční splátky úvěrů. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi příjmy žalované a jejími výdaji činil , částka, , dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že po odečtení nové měsíční splátky úvěru disponovala žalovaná dostatečně vysokou částkou pro zajištění svých veškerých základních potřeb. Dále žalobkyně v podání uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu, na jejímž základě bylo žalované umožněno opakovaně čerpat úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši , částka, . První čerpání ve výši , částka, bylo mezi stranami Smlouvy sjednáno s účelem úhrady kupní ceny zboží – telefon Samsung u společnosti , právnická osoba, („Obchodníka“). Uvedená kupní cena zboží byla proto na základě Smlouvy uhrazena ze strany COFIDIS přímo na účet Obchodníka č. , č. účtu, s variabilním symbolem odpovídajícím číslu Smlouvy dne , datum, . Uvedený účet má Obchodník registrován k platbě DPH. Další prostředky až do výše sjednaného limitu mohla žalovaná čerpat bez určení účelu, k dalšímu čerpání však ze strany žalované nedošlo. Žalovaná tedy úvěr čerpala pouze ve výši , částka, . Žalovaná měla podle Smlouvy (úvodní strana, část První čerpání a splácení úvěru) účelovou část poskytnutého úvěru spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně splatit ve 24 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že splátky byly splatné vždy k 15. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná uhradila alespoň zčásti 6 splátek splatných od , datum, do , datum, , a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a Sazebníku – revolvingový spotřebitelský úvěr N-TIMES, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru N-TIMES č. , hodnota, na základě, které poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním limitem ve výši , částka, . Žalovaná mohla poskytovaný úvěr čerpat opakovaně. První čerpání ve výši , částka, bylo mezi stranami Smlouvy sjednáno s účelem úhrady kupní ceny zboží – telefon Samsung u společnosti , právnická osoba, („Obchodníka“). Uvedená kupní cena zboží měla být proto na základě Smlouvy uhrazena ze strany právní předchůdkyně žalobkyně přímo na účet Obchodníka č. , č. účtu, s variabilním symbolem odpovídajícím číslu Smlouvy dne , datum, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit účelovou část úvěru ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně, a to v 24 měsíčních po , částka, splatných vždy k 15. dni v měsíci. Roční úroková sazba činila 22,78 %, RPSN činila 22,8 %. První splátka byla splatná dne , datum, , dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem, který byl nedílnou součástí smlouvy o úvěru, přičemž podpisem smlouvy žalovaná výslovně potvrdila, že se se Sazebníkem seznámila. V části 4 písm. (L) úvěrové smlouvy si žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali, že v případě prodlení žalovaného s řádnou úhradou splátky úvěru je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalované požadovat podle části D) Sazebníku mimo jiné náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle části D) Sazebníku, který byl nedílnou součástí Smlouvy, se konkrétně jedná o (i) částku , částka, za 1. písemnou upomínku při prodlení se splátkou, (ii) částku , částka, za 2. písemnou upomínku při prodlení se splátkou a (iii) částku , částka, v případě ukončení Smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalované trvajícího alespoň 3 měsíce. Podle části 5 bod 2. Smlouvy ve spojení s částí C) Sazebníku pak byla žalovaná rovněž povinna platit např. poplatek za měsíční výpis v papírové formě ve výši , částka, . Při prodlení žalované s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. V případě prodlení žalované má pak žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení.- Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne , datum, a poštovního podacího archu, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy č. , hodnota, v souladu se smlouvou z důvodu prodlení žalované s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než 3 měsíce a dluh žalovaná neuhradila ani přes předchozí výzvu, kdy jí byla poskytnuta lhůtu 30 dnů k úhradě dluhu. V odstoupení od smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované sdělila, že odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti okamžikem doručení, důsledkem je okamžitá splatnost celého úvěru, resp. všech dosud neuhrazených částek a dalších peněžitých závazků ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy bylo žalované odesláno dne , datum, .- Z rozkladu plateb ze dne 8.l 7. 2025 soud zjistil, že žalovaná uhradila alespoň zčásti 6 splátek splatných od , datum, do , datum, , a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem tedy částku , částka, .- Z upomínky ze dne , datum, , že uvedeného dne žalobkyně vyhotovila upomínku pro žalovanou, v níž uvedla, že pohledávka včetně příslušenství činí ke dni , datum, částku , částka, a požádala žalovanou o úhradu nejpozději do , datum, s tím, že nedojde-li v této lhůtě ze strany žalované k její úhradě, bude žalobkyně situaci řešit zahájením soudního řízení.- Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, , že tento patří žalované.- Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, , že totožnost klienta – žalované měla být ověřena občanským průkazem s identifikací na prodejně (na blízko), žalovaná byla lustrována v evidenci registru SOLUS, ostatní registry ověřovány nebyly (CEE, IS, registr CRIF, CRIBIS, registr NRKI), jako příjmy je uveden starobní či jiný důchod ve výši , částka, a mezi výdaji jsou uvedeny pouze náklady na bydlení – nájemné , částka, /měsíčně, v rámci kolonky ověření údajů s uvedením, že vždy přikládají zdroj, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje, není nic zaškrtnuto. Údaje ověřovány nebyly. Následně právní předchůdkyně žalobkyně provedla pouhé odečtení neověřených částek příjmu a výdaje na bydlení a uzavřela, že rozdíl příjmů a výdajů činí , částka, , což při úvěrové splátce , částka, , vyhodnotila tak, že žalovaná je shledána úvěruschopnou.- Z oznámení o odchozí platbě, že dne , datum, byla ve prospěch účtu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , uhrazena částka , částka, , a to z účtu č. , č. účtu, .- Z listiny Údaje o subjektu DPH, že účet č. , č. účtu, náleží společnosti , právnická osoba- Z předžalobní výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že dne , datum, byla právním zástupcem žalobkyně vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána dne , datum, .- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně Přílohy č. , hodnota, - Seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , že pohledávka za žalovanou byla touto smlouvou postoupena z původního věřitele, společnosti , právnická osoba, . IČ , IČO, na žalobkyni.5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru N-TIMES č. , hodnota, na základě, které poskytla žalované revolvingový úvěr s počátečním limitem ve výši , částka, . Žalovaná mohla poskytovaný úvěr čerpat opakovaně, avšak žalovaná vyčerpala pouze účelově vázanou část ve výši , částka, , kdy bylo mezi stranami Smlouvy sjednáno, že účelem bude úhrada kupní ceny zboží – telefon Samsung u společnosti , právnická osoba, („Obchodníka“). Uvedená kupní cena zboží byla na základě Smlouvy uhrazena ze strany právní předchůdkyně žalobkyně přímo na účet Obchodníka č. , č. účtu, s variabilním symbolem odpovídajícím číslu Smlouvy dne , datum, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit účelovou část úvěru ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši 22,78 % ročně, a to v 24 měsíčních po , částka, splatných vždy k 15. dni v měsíci. Roční úroková sazba činila 22,78 %, RPSN činila 22,8 %. První splátka byla splatná dne , datum, , dále se žalovaná zavázala platit poplatky v souladu se Sazebníkem, který byl nedílnou součástí smlouvy o úvěru, přičemž podpisem smlouvy žalovaná výslovně potvrdila, že se se Sazebníkem seznámila. Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla totožnost žalované ověřena občanským průkazem s identifikací na prodejně (na blízko), žalovaná byla lustrována v evidenci registru SOLUS, ostatní registry ověřovány nebyly (CEE, IS, registr CRIF, CRIBIS, registr NRKI), jako příjmy je uveden starobní či jiný důchod ve výši , částka, a mezi výdaji jsou uvedeny pouze náklady na bydlení – nájemné , částka, /měsíčně, v rámci kolonky ověření údajů s uvedením, že vždy přikládají zdroj, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje, není nic zaškrtnuto. Údaje ověřovány nebyly. Následně právní předchůdkyně žalobkyně provedla pouhé odečtení neověřených částek příjmu a výdaje na bydlení a uzavřela, že rozdíl příjmů a výdajů činí , částka, , což při úvěrové splátce , částka, , vyhodnotila tak, že žalovaná je shledána úvěruschopnou. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila dopisem ze dne , datum, , který byl žalované odeslán dne , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , že pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele, společnosti , právnická osoba, . IČ , IČO, na žalobkyni. Dne , datum, byla právním zástupcem žalobkyně vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána dne , datum, .6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.8. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.9. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.10. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.11. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle ust. 1812 odst. 1, 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.17. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle ustanovení § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.20. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.23. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.24. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.25. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyně provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.26. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby právní předchůdkyně žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.27. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, když k posouzení úvěruschopnosti žalované předložila pouze zprávu o posouzení úvěruschopnost žalované, ve které je tvrzeno, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem s identifikací na prodejně (na blízko), žalovaná byla lustrována v evidenci registru SOLUS, ostatní registry ověřovány nebyly (CEE, IS, registr CRIF, CRIBIS, registr NRKI), jako příjmy je uveden starobní či jiný důchod ve výši , částka, a mezi výdaji jsou uvedeny pouze náklady na bydlení – nájemné , částka, /měsíčně, v rámci kolonky ověření údajů s uvedením, že vždy přikládají zdroj, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje, není nic zaškrtnuto. Údaje ověřovány nebyly. Následně právní předchůdkyně žalobkyně provedla pouhé odečtení neověřených částek příjmu a výdaje na bydlení a uzavřela, že rozdíl příjmů a výdajů činí , částka, , což při úvěrové splátce , částka, , vyhodnotila tak, že žalovaná je shledána úvěruschopnou. Žalobkyně však kromě kopie občanského průkazu žalované, což svědčí pouze o tom, že si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované, žádné jiné listiny prokazující aspoň údaje v této zprávě deklarované, tj. výše starobního či jiného důchodu a nákladů na bydlení – nájemné, soudu nepředložila, a to ani přes výzvu doručenou právnímu zástupci žalobkyně dne11. 6. 2026 s dostatečným předstihem před nařízeným jednáním, ani přes výzvu učiněnou přímo u jednání dne , datum, v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 k doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru a označení důkazů k jejich prokázání.28. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Žalobkyně tak důkazní břemeno o tom, že její právní předchůdkyně řádně a úplně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované, v tomto řízení neunesla. Tato skutečnost tak zakládá absolutní dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 občanského zákoníku.29. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku.30. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ust. § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy.31. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud.32. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok pouze na uhrazení dlužné jistiny, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo platně dojít ke sjednání úroků a poplatků. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě zbývající dlužné jistiny úvěru, tj. částky , částka, (, částka, – , částka, ) , když v rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na účet společnosti , právnická osoba, zaslala v souladu s ujednáním v úvěrové smlouvě dle doložených listin celkem částku , částka, za mobilní telefon Samsung, zakoupený žalovanou a ze skutkových tvrzení žalobkyně i z provedených důkazů – rozkladu plateb vyplývá, že žalovaná na úvěr uhradila celkem částku , částka, . Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.33. Ve zbývajícím rozsahu, a to co se týká částky , částka, a požadovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , pak byla žaloba z důvodů, již výše uvedených, zamítnuta.34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobou byla žalobkyní požadovaná částka , částka, + , částka, + , částka, (zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku, tj. za období od , datum, do , datum, částkou , částka, ) = celkem tedy částka , částka, . Žalobkyni byla přiznána částka , částka, , což je úspěch 50,25 %, v ostatním byla žaloba zamítnuta, tj. , částka, + , částka, (kapitalizovaný úrok ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, ) + , částka, (zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku, tj. za období od , datum, do , datum, částkou , částka, ) = , částka, , což činí úspěch žalované ve výši 49,75 %. Úspěch žalobkyně činí 0,5 % oproti úspěchu žalované, tedy v nepatrné části, za této situace soud tedy rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.