7 C 113/2021-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 548,77 Kč s úrokem z prodlení, se smluveným úrokem v rozsahu shora ve výroku uvedeným s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dne [datum], jíž předcházelo mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], a.s. uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum]. S žalovaným [příjmení] dne [datum] uzavřela smlouvu a o bankovních produktech a službách, na základě které věřitel poskytl žalovanému půjčku na kliknutí ve výši 45 000 Kč, když úvěr byl vyplacen bankou na uvedeného dne při smluvení ročního úroku 21,9% ročně. protože žalovaný řádně úvěr nesplácel, banka zesplatnila úvěr k datu 24. 8. 2020. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru 19 548,77 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku 1 772,63 Kč a dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení 22,02 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný, ač mu byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř., jakož i předvolání k jednání soudu, se k nároku žalobkyně nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a rozhodl jen na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů, jestliže se žalobkyně práva účasti na projednání věci vzdala a žalovaný svoji nepřítomnost u jednání neomluvil. 4. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti shora uvedené v odstavci 1, a to na základě provedeného dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, poštovní archy, smlouva o půjčce na kliknutí, výpis spotřebitelského úvěru, produktové podmínky pro osobní úvěry, prohlášení o okamžité splatnosti úvěru, předžalobní výzva). 5. Soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že byla mezi předchůdkyní žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,9 % ročně. Zesplatňujícím dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru nesplacené jistiny úvěru 19 548,77 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku 1 772,63 Kč a dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení 22,02 Kč. Žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. 6. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 2 252 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 1 200 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 252 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady včetně soudního poplatku 800 Kč a DPH činí celkem 2 252 Kč.