11 C 33/2022-34 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], který k výzvě soudu doplnila podáním ze dne 18. 7. 2022 (soudu došlo 20. 7. 2022) a dále podáním ze dne 29. 7. 2022 (soudu došlo 2. 8. 2022), domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky 13 925,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 8. 2021 do zaplacení. Návrh odůvodnila žalobkyně tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba] (původní věřitelka) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novou věřitelkou. Původní věřitelka uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpala dne 15. 4. 2021 finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 8. 2021, měla být uhrazena částka celkem 13 925,84 Kč. Tato částka se skládá kromě poskytnuté jistiny z náhrady účelně vynaložených nákladů 3 x 250 Kč dle čl. VI. odst. 1. písm. a. smlouvy a z úroků za období čerpání ve výši 3 175,84 Kč dle čl. VI. odst. 4. smlouvy. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost podle zákona o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do centrální evidence exekucí. Dále provedla lustraci dokladu totožnosti dlužnice v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Původní věřitelka poskytla žalované úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na výše uvedených webových stránkách zaslala žalovaná původní věřitelce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak uvedeno výše. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala a původní věřitelka žalované dne 15. 4. 2021 úvěr vyplatila, jak uvedeno výše. Žalovaná poskytnutý úvěr nevrátila, a to ani přes zaslání upomínek. 2. Ve věci byl dne 13. 1. 2022 pod č. j. EPR 298718/2021-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 7. 3. 2022, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. K jednání se žádný z účastníků (zástupce žalobkyně) nedostavil, ač byli řádně předvoláni, o odročení žádný z nich nežádal. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru, výpisem z účtu dokládajícím poskytnutí jistiny, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, fotokopií občanského průkazu žalované, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně připojeného seznamu postoupených pohledávek, výzvou k úhradě před podáním žaloby a oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a zjistil tento skutkový stav: Na účet žalované č. ú. [bankovní účet] byla dne 15. 4. 2021 připsána částka 10 000 Kč od společnosti [právnická osoba], [variabilní symbol], když dle tvrzení žalobkyně tato společnost měla s žalovanou (tehdy [jméno] [příjmení], dle údajů centrální evidence obyvatel nyní [příjmení]) uzavřít dne 15. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná zcela vyčerpala a který měla vrátit do 15. 8. 2021. Žalovaná obdrženou částku původní věřitelce nevrátila a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek týkající se opakovaného prodeje pohledávek za dlužníky v ČR – nesplacené spotřebitelské úvěrové pohledávky, které jsou po lhůtě splatnosti delší než 90 dnů s celkovou jmenovitou hodnotou, jak je uvedeno v datových souborech definovaných ve smlouvě o postoupení pohledávek) byla pohledávka ve výši 13 856,80 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Dne 23. 9. 2021 zaslala původní věřitelka žalované doporučeně oznámení o postoupení pohledávky ve výši 13 856,80 Kč a zástupce žalobkyně výzvu k úhradě před podáním žaloby, ve které žalovanou vyzval, aby dlužnou částku celkem 20 970,80 Kč, která představuje„ neuhrazenou jistinu 13 856,80 Kč a náklady právního zastoupení 7 114 Kč“, uhradila do 3 dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený, pokud dluh neuhradí, obrátí se žalobkyně na soud. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, ve které se žalobkyně jako právní nástupkyně původní věřitelky domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru, to je 10 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši, jak je žalobkyně požadovala a jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Částka 3 925,84 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku, není žádána po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Tím, že se nedostavila k jednání, se žalobkyně zbavila možnosti poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalobkyně totiž neprokázala, že by původní věřitelka řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované dlužnice poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná obdržela od původní věřitelky částku 10 000 Kč, nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že z této částky dosud ničeho nevrátila. Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Tzn. žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 10 000 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení v požadované výši z této částky od 7. 10. 2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku), a to podle obecných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 1970 občanského zákoníku, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel