26 C 312/2021-40 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplaceném úvěru, který žalobkyně poskytla žalované na základě mezi nimi dne 11. 12. 2020 uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a žalovaná se ve smlouvě zavázala tyto prostředky žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 453 Kč zaplatit v době splatnosti do 4. 1. 2021. Žalovaná úvěr ani poplatek žalobkyni v době splatnosti nezaplatila a od 5. 1. 2021 se proto dostala do prodlení se zaplacením tohoto dluhu. Podle článku IX.1.a. uvedené smlouvy má žalobkyně nárok z důvodu prodlení žalované se zaplacením dluhu i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 2 000 Kč za dobu od 5. 1. 2021 do 26. 8. 2021 v celkové výši 468 Kč. Protože žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu a uvedený dluh zaplatila, domáhá se žalobkyně touto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. 4. Soud na základě žalobkyní označených listin provedl u jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a k němuž se žalovaná bez omluvy nedostavila, dokazování a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Na základě tvrzené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně dne 11. 12. 2020 žalované peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, a to poté, co se žalovaná identifikovala žalobkyni elektronickými prostředky komunikace na dálku a poukázala jí částku 1 Kč ze svého bankovního účtu na její účet. Žalovaná se zavázala ve smlouvě vrátit žalobkyni úvěrové prostředky spolu s poplatkem ve lhůtě splatnosti do 25. 12. 2020. Současně se zavázala k zaplacení smluvní pokuty pro případ, že se dostane do prodlení se zaplacením dluhu. Žalovaná v době splatnosti uvedené ve smlouvě tento dluh nezaplatila a nezaplatila jej ani po splatnosti v době do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 7. 7. 2021. 1. Ačkoliv žalobkyně v žalobě uvedla, že řádně posoudila před poskytnutím úvěru schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to tak, že porovnala výpis z účtu žalované, případně její výplatní lístky za rozhodné období a pořídila výpisy z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF, mimo výpisu EUCB/CRIF žádný další listinný důkaz ke spisu nepřipojila. Žalobkyně se sama svou omluvenou neúčastí u soudního jednání zbavila možnosti využít dobrodiní soudu, aby po poučení dotvrdila rozhodné skutečnosti, označila a předložila listinné důkazy na jejich podporu, aby tím odvrátila procesní neúspěch, čímž neprokázala svá tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, jak jí stanoví § 86 odst. 1., 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebním úvěru. Z uvedeného důvodu dospěl soud k závěru, že tvrzená úvěrová smlouva je z důvodu absence splnění zákonné povinnosti žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků žalované posoudit její schopnost úvěr splácet, neplatná, přičemž se jedná, jak bylo dovozeno platnou judikaturou, o neplatnost absolutní podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/2018, tak výslovně vyplývá, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, zejména její články 8 a 23 musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládá, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, to je povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, ve vnitrostátním právu. Pro úplnost je třeba doplnit, že je-li hlavní závazek neplatný, je neplatným také ujednání např. o smluvní pokutě za porušení povinnosti řádně a včas plnit splátky či dluh jako takový, jakožto závazek jeho plnění zajišťující (závazek akcesorický). Závazek k zaplacení smluvní pokuty a dalších sankcí nemůže vzniknout, aniž by platně vznikl a v rozhodné době existoval (potažmo byl porušen) závazek hlavní, smluvní pokutou zajištěny. Žaloba proto není důvodná ani v části požadovaných smluvených úroků, poplatků a úroků z prodlení z částky, která se nestala splatnou podle uvedené neplatné smlouvy. 2. V daném případě soud proto posoudil nárok žalobkyně podle § 2991 o. z., jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, pročež uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající skutečně vyčerpané a nevrácené částce. S ohledem na její tvrzení, že poskytla žalované finanční prostředky ve výši 2 000 Kč poté, co jí na účet žalovaná ze svého účtu převedla verifikační platbu ve výši 1 Kč, je žalovaná povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 1 999 Kč. V tomto rozsahu proto žalobě soud vyhověl a v rozsahu ostatních uplatněných nároků pak nezbylo, než žalobu zamítnout. 3. Z listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu z neplatné smlouvy v předžalobní výzvě ze dne 7. 7. 2021 se splatností do 7 dnů od jejího doručení. Byla-li tato výzva doručena v rámci domněnky dojití podle § 573 o. z. žalované dne 12. 7. 2021, byla povinna vydat bezdůvodné obohacení žalobkyni nejpozději do 19. 7. 2021. Pokud tak neučinila, od následujícího dne se dostala se zaplacením peněžitého dluhu do prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i právo na úrok z prodlení z dlužné částky 1 999 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z., a z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 549,14 Kč, přičemž tato částka představuje 36,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,44 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,56 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 921 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 5. Aplikace § 14b a. t. je odůvodněna množstvím obdobných tzv.„ formulářových“ žalob téže žalobkyně vůči jiným žalovaným podaných u zdejšího soudu (např. sp. zn.: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). 6. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.