16 C 325/2018-70 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne [datum] podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 27 088,20 Kč spolu s úrokem vyčísleným za období od [datum] do [datum] v částce 1 026,48 Kč, dále zaplacení úroku ve výši 14,9 % ročně jdoucího z částky 27 088,20 Kč od [datum] do zaplacení, a zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucího z částky 27 088,20 Kč od 28. 6. 2018 do zaplacení a dále zaplacení částky 606 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] a na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet číslo [bankovní účet] s tím, že podpisem Rámcové smlouvy žalovaný současně žalobkyni požádal o úvěr ve výši 30 000 Kč (Smlouva o úvěru číslo [číslo]) a protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl tento úvěr žalovanému schválen a dne [datum] žalobkyni vyplacen na běžný účet žalovaného, přičemž podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázán tento úvěr žalobkyni hradit měsíční pravidelnou konstantní splátkou v celkové výši 692 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 14,9 % ročně se splatností splátky vždy k 16. dni každého měsíce počínaje dnem [datum] s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na [datum]. Dále žalobkyně v návrhu uvedla, že splátky nebyly v období od [datum] do [datum] spláceny, kdy na splátku splatnou dne [datum] bylo ze strany žalovaného toho dne zaplaceno pouze 30,99 Kč a dále již žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, respektive počínaje splátkou splatnou ke dni [datum] tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Vzhledem k tomuto závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalovaného proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru, které jsou součástí uzavřené smlouvy, dne [datum] k zesplatnění úvěru. Přitom ke dni zesplatnění nesplacená pohledávka byla tvořena jistinou, která ke dni zesplatnění činila částku 27 188,20 Kč, a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 026,48 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, to je ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne [datum] O zesplatnění úvěru žalobkyně žalovaného informovala dopisem – předžalobní výzvou ze dne [datum], dále také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou, kterými žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné jistiny v částce 27 088,20 Kč a nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši 1 026,48 Kč, a to do [datum] Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení částky 606 Kč, a to jako nákladů účelně vynaložených žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném, přičemž částka 6 Kč odpovídá měsíčnímu vyúčtování za odeslání SMS zpráv ze dne [datum], [datum] a [datum] a částka 600 Kč odpovídá nezaplaceným nákladům účelně vynaložených žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném, kdy v Podmínkách pro používání úvěru byla smluvními stranami sjednána možnost žalobkyně požadovat od žalovaného náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání, když žalovanému byly tyto náklady ve výši 300 Kč naúčtovány dne [datum] a dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] a dále podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně podanou částečně zpět o částku 27 088,20 Kč, dále o částku 610 Kč, dále o smluvní úrok v částce 1 026,48 Kč, smluvní úrok ve výši 14,9 % ročně jdoucí z částky 27 088,20 Kč za období od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucí z částky 27 088,20 Kč za období od [datum] bylo [datum] a o další příslušenství tvořené úrokem ve výši 14,9 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucími z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně řízení v rozsahu jejího zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil, když souhlasu žalovaného s tímto zpětvzetím, které žalobkyně učinila dříve, než soud začal jednat o věci samé, není podle § 96 odst. 4 o. s. ř. třeba. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast u jednání předem písemně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutí věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal věc podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 5. Přitom ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a výpisu z běžného účtu číslo [bankovní účet] ke dni [datum] (doklad o převodu částky 30 000 Kč na tento účet), soud vzal za prokázána pro věc podstatná žalobní tvrzení, jak jsou uvedena shora, na něž pro stručnost proto v dalším odkazuje. 6. Na základě shora uvedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o běžném účtu a současně smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úroky vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách, žalovaný však dohodnuté splátky řádně neplatil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení celého zbývajícího dluhu. 7. Soud proto na základě těchto skutečností v prvé řadě dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný platně v souladu s ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), v písemné formě uzavřeli smlouvu o účtu, když banka se zavázala zřídit pro žalovaného běžný účet v určité měně, v souladu s ust. § 1751 odst. 1 občanského zákoníku určili účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky [právnická osoba] Současně touto jsme pak účastníci dále uzavřeli platně v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o úvěru, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. V souladu s ust. § 1751 odst. 1 občanského zákoníku přitom účastníci smlouvy určili část obsahu i této smlouvy odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně. 8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V daném případě žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že žalovaný žádosti o úvěr uvedl výši svého průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 13 346 Kč, což doložil žalovaný výpisem ze svého účtu číslo [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Dále uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost a příjmy ostatních členů domácnosti činí 100 000 Kč a výdaje domácnosti dle expertní analýzy činí 5 970 Kč a výdaje žalovaného dle expertní analýzy činí 3 410 Kč, k čemuž žalobkyně dále uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti zohledňuje výsledky analýzy údajů, kterou zpracovává