11 C 102/2025-56 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 27. 5. 2025 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení částky 39 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1. 1. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce provedl dne 6. 3. 2024 bezhotovostní platbu ve výši 25 500 Kč ze svého účtu na bankovní účet Okresního soudu v Opavě k úhradě peněžitého trestu žalovaného na základě přípisu Okresního soudu v Opavě ze dne 27. 11. 2023. Dále na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce provedl žalobce dne 6. 3. 2024 bezhotovostní platbu ve výši 2 500 Kč ze svého účtu na bankovní účet , právnická osoba, za účelem úhrady výživného nezl. dcery žalovaného , jméno FO, , a to na základě předloženého sdělení k placení výživného na účet , právnická osoba, ze dne 22. 9. 2023. Dále na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce zaslal žalobce dne 25. 3. 2024 na žádost žalovaného ze svého účtu částku 2 500 Kč na bankovní účet, který mu žalovaný za tím účelem sdělil. Dále na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce zaslal žalobce dne 10. 6. 2024 na žádost žalovaného ze svého účtu částku 2 000 Kč na bankovní účet, který mu žalovaný za tím účelem sdělil. Dále dne 11. 7. 2024 poskytl žalobce žalovanému na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce v hotovosti zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Celková výše pohledávky žalobce vůči žalovanému tak činí 39 500 Kč. Žalovaný se žalobci ústně zavázal, že dlužnou částku vrátí nejpozději do 31. 12. 2024, což se nestalo. Žalovaný své závazky vůči žalobci dosud nesplnil, ač byl žalobcem opakovaně ústně vyzýván k úhradě. Dne 8. 1. 2025 byla žalobci prostřednictvím poštovních služeb zaslána písemná předžalobní výzva k úhradě celé dlužné částky. Ani na tuto výzvu žalovaný nikterak nereagoval. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou zapůjčených částek, požaduje žalobce úroky z prodlení z žalované částky od 1. 1. 2025 do zaplacení.2. Ve věci byl dne 11. 6. 2025 pod č. j. , číslo jednací, vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 30. 7. 2025, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.3. Žalovaný se do protokolu při jednání dne 5. 1. 2026 vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že na základě dohody mezi ním a žalobcem za něj žalobce na účet Okresního soudu v Opavě uhradil částku 25 500 Kč. Tato částka sloužila k úhradě jeho peněžitého trestu. Žalovaný dále potvrdil, že ve stejný den, kdy za něj žalobce na účet Okresního soudu v Opavě zaslal částku 25 500 Kč, zaslal za něj dále na základě dohody mezi nimi částku 2 500 Kč na účet , právnická osoba, . Potvrdil, že mezi ním a žalobcem byla ústní dohoda o tom, že žalobce mu částku 25 500 Kč i částku 2 500 Kč zapůjčí. Dále tvrdil, že mezi nimi byla ústní dohoda o tom, že si půjčené částky u žalobce odpracuje. Tvrdil, že byli dohodnuti na hodinové sazbě 150 Kč nebo 200 Kč a že u žalobce pracoval 2 měsíce v pracovní dny každý pracovní den asi 7 hodin, případně o víkendu, žalobce říkal, že mu připlatí. Tvrdil, že u žalobce začal pracovat už asi týden předtím, než mu žalobce výše uvedené částky zapůjčil. Tvrdil, že se dohodli, že žalobce mu za provedenou práci nebude nic platit a on mu tím vrátí zapůjčené peníze. Vyjmenoval, co za práce pro žalobce dělal (např. pro něj vyrobil dřevěná vrata mezi dřevníkem a vchodem, spravoval střechu u zimní zahrady, sestavil celou ohradu u obory pro zvěř atd.). Tvrdil, že o provedených pracích si vedl zápisky v sešitě, který zůstal u žalobce. Tvrdil, že těmito pracemi vrátil žalobci částku 25 500 Kč a 2 500 Kč. Uvedl, že u dohody o tom, že si půjčené peníze odpracuje, nebyl nikdo další, zmínil se o tom pouze před svou matkou. Zároveň žalovaný uvedl, že za provedenou práci mu žalobce dával také nějaké peníze v hotovosti. Mohlo to být 10 000 – 15 000 Kč, třeba v pátek mu dal 1 000 Kč nebo 2 000 Kč, přesně si to nepamatuje. Co se týká dalších žalobcem požadovaných částek, tak ohledně částky 2 500 Kč, kterou zaslal žalobce 25. 3. 2024 na účet, žalovaný tvrdil, že tyto peníze zaslal žalobce na účet majitele stavebnin ve , město, , když tam kupoval šrouby pro pana , jméno FO, z , město, a neměl na zaplacení. Tvrdil, že se telefonicky obrátil na žalobce se žádostí o zaslání peněz za šrouby, žalobce mu řekl, ať se nestará, že to zařídí, a peníze zaslal. Se žalobcem byli ústně dohodnuti, že žalovaný zanese šrouby panu , jméno FO, , vezme si od něj peníze a vrátí je žalobci. , jméno FO, mu 2 500 Kč předal, ale on je nedal žalobci, protože se od pana , jméno FO, dozvěděl, že žalobce si šrouby odnesl. Žalovaný uvedl, že z toho důvodu 2 500 Kč vrátil panu , jméno FO, . Co se týká další částky uplatňované žalobcem, a to 2 000 Kč zaslané žalobcem na účet uvedený v žalobě, pak žalovaný uvedl, že neví, o co se jedná. Co se týká tvrzené půjčky v hotovosti ve výši 7 000 Kč, která měla být žalovanému poskytnuta dne 11. 7. 2024, toto žalovaný popřel. Uvedl k tomu, že žalobce měl takový stroj „kultivátor“, který vlastně nepotřeboval, tak mu ho „víceméně“ daroval. Potom mu řekl, že za něj chce 7 000 Kč. U toho byl možná syn žalobce, žalovaný už si to přesně nepamatuje. Žalobcův syn tehdy chodil ještě do školy a domů se vracel většinou v pátek odpoledne. Při jednání dne 26. 2. 2026 žalovaný potvrdil, že mu žalobce prodal sekačku za dohodnutou kupní cenu 7 000 Kč, tuto částku mu dosud dluží. Co se týká částky 2 500 Kč (25. 3. 2024), tak po provedení důkazu výpisem z účtu , jméno FO, potvrdil žalovaný, že za něj žalovaný uhradil alimenty. Co se týká částky 2 000 Kč (10. 6. 2024), tak po provedení důkazu výpisem z účtu , jméno FO, potvrdil žalovaný, že tuto částku mu žalobce zaslal na uvedený účet po předchozím telefonátu, když potřeboval peníze. U obou vyjmenovaných případů žalovaný uvedl, že to bral tak, že si zapůjčené peníze u žalobce odpracuje.4. V písemném podání, které soudu došlo 20. 1. 2026, žalobce doplnil skutková tvrzení. Uvedl, že není pravda, že by si u něj žalovaný zápůjčky „odpracoval“, jak tvrdí. Připustil, že dlouho před poskytnutím zápůjček žalovaný občas žalobci vypomohl v rámci sousedských a přátelských vztahů, avšak tato výpomoc byla činěna ze strany žalovaného nezištně bez nároku na jakoukoliv odměnu tak, jak to mezi přáteli a známými bývá. Nikdy mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena žádná pracovní smlouva nebo dohoda o provedení práce či pracovní činnosti. Tvrzení žalovaného, že si dluh „odpracoval“, jsou pouze účelová. Dále žalobce odmítl jako nepravdivá a účelová tvrzení žalovaného týkající se záležitosti se šrouby. Žalobce žádné finanční prostředky na bankovní účet stavebnin nezasílal za účelem umožnění odběru stavebního materiálu žalovaným, konkrétně šroubů na střechu, jak žalovaný při soudním jednání tvrdil. Pokud by měl žalovaný zájem o odběr jakéhokoliv materiálu ze stavebnin, mohl žalobce kontaktovat, přičemž s ohledem na existenci otevřeného zákaznického účtu žalobce u těchto stavebnin, který je pravidelně v určitém časovém intervalu hrazen, by nebylo zapotřebí zasílat jakékoliv finanční prostředky na bankovní účet stavebnin, jak žalovaný uvedl. Co se týká finančních prostředků zaslaných z účtu žalobce dne 25. 3. 2024 ve výši 2 500 Kč a dne 10. 6. 2024 ve výši 2 000 Kč na bankovní účty, jejichž čísla žalovaný žalobci pro tento účel sdělil, učinil tak žalobce na výslovnou žádost žalovaného. Žalobce přitom nevěděl, kdo je majitelem těchto bankovních účtů. Co se týká částky 7 000 Kč, žalobce žalobu změnil (změna skutkových tvrzení) a uvedl, že závazek 7 000 Kč, který vůči němu žalovaný má, nevznikl ze smlouvy o zápůjčce, nýbrž z ústně uzavřené kupní smlouvy. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda, na jejímž základě si žalovaný převzal stroj na sekání trávy ve vlastnictví žalobce, přičemž se zavázal uhradit žalobci kupní cenu ve výši 7 000 Kč, a to i s ohledem na skutečnost, že obvyklá hodnota stroje činila přibližně 10 000 Kč. Žalovaný si stroj převzal, avšak sjednanou kupní cenu žalobci dosud neuhradil. U převzetí stroje žalovaným byl přítomen syn žalobce , jméno FO, . Po poučení ze strany soudu při jednání dne 26. 2. 2026 žalobce dále doplnil, že kupní smlouva ohledně sekacího stroje byla uzavřena někdy v průběhu února 2024, tentýž den došlo i k předání sekačky. Byla dohoda o výši kupní ceny 7 000 Kč a o tom, že žalovaný kupní cenu zaplatí nejpozději do konce roku 2024.5. V souladu s ustanovením § 95 o. s. ř. připustil soud usnesením vyhlášeným při jednání dne 26. 2. 2026 změnu žaloby, jak byla učiněna v rámci písemného podání, které soudu došlo 20. 1. 2026 a bylo doručeno žalovanému do vlastních rukou dne 28. 1. 2026, ohledně částky 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2025 do zaplacení.6. Při jednání dne 26. 2. 2026 žalovaný uznal dluh ve výši 7 000 Kč vůči žalobci co do důvodu i výše, uznal, že žalobci dluží 7 000 Kč z titulu nezaplacené kupní ceny za sekačku, kterou si od něj koupil.7. Do protokolu při jednání dne 26. 2. 2026, poté, co žalovaný nárok uplatňovaný žalobou co do částky 7 000 Kč uznal,