127 C 16/2020-27 — Okresní soud v Ostravě

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši efektivní sazby 152,34 % ročně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje od března 2016. Dne 16. 8. 216 byly žalované v souladu se smlouvou poskytnuty další peněžní prostředky ve výši [částka] a počet splátek úvěru byl navýšen o dalších 12 měsíčních splátek, celkem ve výši [částka], efektivní sazba činila 108,05 % ročně. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, uhradila toliko částku ve výši [částka], došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění úvěru a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši [částka] se pak žalovaná zavázala uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění žalovaná uhradila ještě částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum] Tyto částky byly započítány na jistinu. Smluvní úrok je žalovaná povinna žalobkyni splnit i po zesplatnění úvěru a tento úrok běží dále z původní jistiny, byť žalobkyně jej požaduje jen v rozsahu 75,56 % ročně a jen do maxima [částka]. Tento úrok žalobkyně požaduje za období, kdy žalovaná prováděla částečné splátky, v kapitalizované výši [částka] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce třiceti dnů, ve výši [částka]. Žalobkyně uplatnila právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce třiceti dnů. Celková výše smluvní pokuty proto činí [částka]. Žalobkyně požadovala také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což v daném případě činilo 0,1 % denně z částky [částka] (následně snížené o dílčí splátky) od [datum] do [datum], kdy byla vyhotovena žaloba, v celkové výši [částka]. Žalovaná dlužné částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, která jí byla zaslána. Nakonec žalobkyně požaduje též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, neboť úvěr, který jí byl žalobkyní poskytnut, je již zcela uhrazen. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku [částka], čímž došlo k přeplacení původní částky o více než 100 %. Naposledy dne [datum] provedla platbu ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět co do částky [částka] a zároveň uvedla, že považuje uvedené platby žalované za nesporné. Žalobkyně dále u ústního jednání konaného dne [datum] vzala žalobu zpět co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí a zpětvzetí učiněného v podání ze dne [datum] řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalované se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání. Žalovaná se z ústního jednání konaného dne [datum] omluvila, pročež bylo jednáno v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Na základě provedeného dokazování u jednání přitom soud dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne [datum] dohodla s žalobkyní, že žalobkyně jí poskytne finanční prostředky ve výši [částka] a [částka], které následně žalovaná žalobkyni s dalšími poplatky vrátí, přičemž žalovaná žalobkyni již zaplatila [částka]. Žalobkyně si předtím od žalované vyžádala pracovní smlouvu včetně dodatku a výplatní lístek z [číslo] a [anonymizováno] [rok]. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen SZoSÚ), přičemž podle §9 SZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Podepsaný soud přitom v dané věci konstatuje, že žalobkyně své povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála, neboť vycházela toliko z prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, popř. ze dvou výplatních pásek, aniž by žalobkyně tyto údaje i ověřovala. Žalobkyně zároveň ani nezkoumala výdajovou stránku žalované, kterážto je při posouzení úvěruschopnosti rovněž podstatná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (§ 9a SZoSÚ a § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalovaná přitom oproti obdržení částky [částka] zaplatila žalobkyni dohromady [částka], lze tudíž uzavřít, že žalovaná není z titulu předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni dlužna ničeho, proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. Výrokem III. soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.