ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2021:185.C.18.2014.8 Datum: 2021-10-19 Předmět: o náhradu škody vzniklé porušením pracovněprávních povinností Ustanovení: ["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["opilost""smlouva nájemní""smlouva pracovní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o náhradu škody vzniklé porušením pracovněprávních povinností. Aplikuje: § 517 (89/2012 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.), § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb..
1. Žalobce (žalobce a)) se svou žalobou, došlou soudu dne 5. 3. 2014, domáhá po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení náhrady škody ve výši 1 050 358 Kč s příslušenstvím.
Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná 1) při výkonu práce zástupce hlavní pokladní,
která přebírala peníze od řidičů, dávala je do trezoru a zaznamenávala do systému, porušila své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, neboť v rozporu se svými povinnostmi nezaúčtovala finanční hotovost ve výši 743 840 Kč, kterou přijala od řidiče [příjmení], ihned po jejím převzetí dne 8. 3. 2012, nýbrž až následujícího dne 9. 3. 2012, přičemž krátce poté (za 41 sekund), co byly peníze zaúčtovány, tak bylo provedeno jejich storno. Provedené storno s ohledem na tento krátký časový úsek nemohlo být provedeno nikým jiným, než žalovanou 1), která v tuto dobu byla
na pracovišti přítomna. Navíc trezor, kam měly být peníze vloženy, se nacházel v místnosti,
kde měla žalovaná 1) svůj pracovní stůl s počítačem, když zastupovala hlavní pokladní, a proto peníze z trezoru musely zmizet buď úmyslným jednáním žalované 1) anebo její hrubou nedbalostí, v každém případě však došlo k porušení pracovních povinností žalované 1), v důsledku čehož vznikla žalobci škoda ve výši 743 840 Kč. Svou žalobu dále odůvodnil tím,
že žalovaná 2) při výkonu práce hlavní pokladní porušila své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, neboť v rozporu se svými povinnostmi nezaúčtovala finanční hotovost ve výši 306 518 Kč, kterou přijala od řidiče [příjmení], ihned po jejím převzetí dne 28. 3. 2012, nýbrž až následujícího dne 29. 3. 2012, přičemž krátce poté (za 11 minut), co byly peníze zaúčtovány,
tak bylo provedeno jejich storno. Provedené storno s ohledem na tento krátký časový úsek nemohlo být provedeno nikým jiným, než žalovanou 2), která v tuto dobu byla na pracovišti přítomna. Navíc trezor, kam měly být peníze vloženy, se nacházel v místnosti, kde měla žalovaná 2) svůj pracovní stůl s počítačem, a proto peníze z trezoru musely zmizet buď úmyslným jednáním žalované 2) anebo její hrubou nedbalostí, v každém případě však došlo k porušení pracovních povinností žalované 2), v důsledku čehož vznikla žalobci škoda ve výši 306 518 Kč. V průběhu řízení žalobce navrhl, aby do řízení na jeho místo co do částky 942 814 Kč s příslušenstvím vstoupila [pojišťovna], (žalobce b)) s tím, že dne 7. 7. 2015 došlo k výplatě pojistného plnění žalobci v celkové výši 942 814 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] na pojištění hospodářských rizik, a proto došlo k přechodu předmětné pohledávky v této výši (942 814 Kč) včetně příslušenství za žalovanými
na žalobce b). Žalobce a) se proto nadále domáhá po žalované 1) náhrady škody ve výši
97 544 Kč s úroky z prodlení a po žalované 2) náhrady škody ve výši 10 000 Kč s úroky z prodlení.
2. Žalobce b) svůj návrh odůvodnil tím, že dne 7. 7. 2015 došlo k výplatě pojistného plnění žalobci a) v celkové výši 942 814 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] na pojištění hospodářských rizik, a proto došlo k přechodu předmětné pohledávky v této výši (942 814 Kč) včetně příslušenství za žalovanými na žalobce b). Žalobce b) se proto domáhá po žalované 1) náhrady škody ve výši 646 296 Kč s úroky z prodlení a po žalované 2) náhrady škody ve výši 296 554 Kč s úroky z prodlení, když se dále zcela ztotožňuje s žalobním návrhem žalobce a).
3. Žalované s žalobou nesouhlasily a navrhovaly její zamítnutí. Žalované mají za to, že s ohledem
na kauzální nexus, je nezbytné, aby žalobce resp. žalobci, kteří nesou důkazní břemeno, jednoznačně a bez jakékoliv pochybnosti prokázali, že jim skutečně vznikla škoda v penězích,
a že nešlo např. pouze o škodu evidenční, či účetní, resp. o nesprávný výstup ze systému SAP
a současně, že osoby, které zavinily vznik této skutečné a nikoliv evidenční škody, jsou žalované. V tomto smyslu žalované uzavírají, že mají za to, že k takovému závěru žalobní návrh nevede
a nelze z něj tedy ve vztahu k žalovaným dovodit kauzální nexus. Nad rámec výše uvedeného žalované dále uvádějí, že mezi žalobcem a) a žalovanou 1) byla uzavřena pracovní smlouva,
na jejímž základě se žalovaná 1) zavázala vykonávat pro žalobce funkci/práci/ na pozici telefonní operátorky prodeje. Žalovaná 1) má za to, že pracovní náplní této funkce nebyla práce pokladní, žádný dodatek k pracovní smlouvě neuzavřela, zaměstnavatelem nebyla nijak proškolována
na funkci pokladní. Žalované se domnívají, že pokud došlo k nějaké ztrátě, tak pouze evidenční,
a i v takovém případě nikoliv pochybením žalovaných, když podivné operace v systému byly
dle žalovaných evidovány na pokladně paní [příjmení]. Dne 30. 9. 2020 žalobce b) souhlasil se vstupem do řízení ohledně částky 942 814 Kč z titulu, že dne 7. 7. 2015 plnil žalobci a) částku 942 817 Kč a tím mu údajně vznikla škoda, kterou uplatňuje po žalovaných. Úkon žalobce b)
ze dne 30. 9. 2020 je úkonem, kterým žalobce b) vyslovil souhlas se vstupem do řízení.
Jde o první úkon, kterým žalobce b) vůči zdejšímu soudu uplatnil svou pohledávku
za žalovanými. Jelikož žalobce b) vstoupil do řízení až v průběhu řízení úkonem ze dne
30. 9. 2020 je jeho nárok na náhradu škody proti žalovavým promlčen, když promlčecí doba uplynula dne 8. 7. 2018, a to z důvodu, že škoda, jak sám uvádí, mu vznikla dne 7. 7. 2015.
Běh promlčecí doby se sice staví, ale až dnem, kdy vedlejší účastník přistoupí do řízení,
což žalobce učinil až dne 30. 9. 2020. V té době byl však případný nárok žalobce b) vůči žalovaným již promlčen, když škoda mu dle jeho tvrzení vznikla dne 7. 7. 2015 (rozsudek NS ČR sp. zn. 32 Odo 1387/2004). Žalobní žádání co se týče částky 942 814 Kč je tak promlčeno a tento nárok nelze žalobci b) přiznat. Žalované dále rovněž poukazují na obsah dohod o hmotné odpovědnosti, které jim jejich zaměstnavatel předložil k podpisu. V článku IX těchto dohod je ujednání, že tato dohoda nabývá platnosti s účinností dnem protokolárního převzetí hodnot svěřených
k vyúčtování. Žalované popírají, že by došlo k protokolárnímu převzetí hodnot svěřených
k vyúčtování, a proto mají za to, že dohody o hmotné odpovědnosti jsou neplatné, resp. neúčinné. Žalované rovněž namítají, že zaměstnavatel nedodržel své povinnosti dle článku V dohody o hmotné odpovědnosti, když orgány činnými v trestním řízení bylo prokázáno,
že všechny operátorky znaly přístupová hesla do systému. Rovněž mají za to, že nikdy nebylo prokázáno, že by žalovaná 1) byla na práci pokladní proškolena. V neposlední řadě je třeba uvést, že byla-li škoda způsobena také zaměstnavatelem, a to porušením jeho povinností, přičemž je zároveň dána příčinná souvislost mezi tímto porušením povinností a vznikem škody, odpovědnost zaměstnance za škodu se poměrně omezí. Dle judikatury je poměrné určení náhrady škody v případě spoluzavinění poškozeného zaměstnavatele přiměřené, pokud odpovídá formě a stupni zavinění škůdce (zaměstnance) a poškozeného (zaměstnavatele). Žalované mají
za to, že zaměstnavatel závažně porušoval své povinnosti, když neprováděl příslušná školení, neprováděl řádné kontroly a nevytvořil žalovaným podmínky k plnění pracovních úkolů,
když nezabezpečil, aby do trezoru nemělo přístup více osob a nezajistil zabezpečení hesel přístupových terminálů. Žalobci v rámci tohoto řízení nikdy netvrdili, že by zde mělo být jiné jednání žalovaných, než vyplývající z dohod o hmotné odpovědnosti. Proto nesouhlasí s postupem soudu. Žalované s ohledem na skutková tvrzení žalobců vycházely v rámci své obrany ze zpochybnění platnosti dohod o hmotné odpovědnosti a z té vyplývající vzniklé škody. Tedy postup soudu, kdy soud dospěl k závěru, že žalované zde mají obecnou odpovědnost
za vznik škody, nepovažují za správný, neboť pokud by bylo postupováno a soud by se zabýval platností dohod o hmotné odpovědnosti, tak závěr by byl takový, že buď by zde nebyla vůbec vzniklá škoda, za kterou by žalované odpovídaly, resp. tato škoda by byla rozhodně menší.
To, že soud postupoval v tom směru, že se jedná o obecnou odpovědnost, tak se jedná
o nepředvídatelný postup soudu.
4. Řízení (sp. zn. 185 C 18/2014) bylo v období od 9. 7. 2014 do 18. 11. 2019 přerušeno pro řízení vedené pod sp. zn. 85 C 143/2012.
5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:
ze zprávy [právnická osoba] spol. s r.o. ze dne 3. 7. 2015, [číslo jednací], že [pojišťovna], poukázala žalobci a) z titulu pojistného plnění částku 109 307 Kč;
ze zprávy [právnická osoba] spol. s r.o. ze dne 3. 7. 2015, [číslo jednací],
že [pojišťovna], poukázala žalobci a) z titulu pojistného plnění částku 146 989 Kč;
ze zprávy [právnická osoba] spol. s r.o. ze dne 3. 7. 2015, [číslo jednací], že [pojišťovna], poukázala žalobci a) z titulu pojistného plnění částku 195 000 Kč;
ze zprávy [právnická osoba] spol. s r.o. ze dne 3. 7. 2015, [číslo jednací],
že [pojišťovna], poukázala žalobci a) z titulu pojistného plnění částku 195 00 Kč;
ze zprávy [právnická osoba] spol. s r.o. ze dne 3. 7. 2015, [číslo jednací],
že [pojišťovna], poukázala žalobci a) z titulu pojistného plnění částku 164 248 Kč;
ze zprávy [právnická osoba] spol. s r.o
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.