27 C 163/2021-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 20 689 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím v podobě smluvních a zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (v textu rozsudku dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) – uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované poskytnuté peníze splatit, a to zejména prostřednictvím pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Na základě smlouvy bylo žalované v hotovosti poskytnuto 16 000 Kč, což se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 16 589 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 316 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 753 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 520 Kč, a to ve 100 týdenních splátkách po 326 Kč, kdy datum poslední splátky bylo 3. 8. 2016; žalovaná však uhradila toliko částku 11 900 Kč, pročež po ní žalobkyně z titulu jmenované smlouvy požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 11 594,79 Kč a poplatek ve výši 9 094,21 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že je matka samoživitelka a opozdila se jen s dvěma splátkami, přičemž do té doby řádně splácela. Žalovaná dále uvedla, že přešla k „ [anonymizována tři slova]“, aby ušetřila, ale poté, co chtěla odstoupit od smlouvy, jí toto nebylo umožněno a ve výsledku musí platit sankce za prodlení. Žalovaná trpí tetanií a je ve špatném psychickém stavu. To, co je po žalované požadováno, je„ hulvátství a ubohost“. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se dostavila toliko žalobkyně. Žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že k jednání se nedostaví, aniž však požádala z důležitého důvodu o odročení, pročež soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované a po provedeném dokazování vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: 4. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce – [číslo] označené datem [datum], že v této je žalovaná označena jménem, příjmením a rodným číslem a že v listině se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly tak, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované v hotovosti 16 000 Kč a žalovaná tuto částku s dalšími poplatky právní předchůdkyni žalobkyně vrátí. Listina je opatřena podpisy právní předchůdkyně žalobkyně a žalované. 5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušné strany 5 seznamu postoupených pohledávek, že pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora jmenované smlouvy byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami. 6. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala ji k zaplacení žalobou požadované částky do 10 dnů od doručení oznámení; toto oznámení zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvě dne [datum]. 7. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 8. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: 9. Žalovaná se dne [datum] dohodla s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že jí tato právní předchůdkyně žalobkyně poskytne částku 16 000 Kč, kterou žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně s dalšími poplatky vrátí; žalovaná žalobkyni doposud zaplatila 11 900 Kč; právní předchůdkyně žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky právní předchůdkyni vrátit; dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen„ ZoSÚ10“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Dle § 9 odst. 1 ZoSÚ10, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 588 odst. o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 17. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešly na žalobkyni mj. pohledávky ze shora jmenované smlouvy. 18. Soud pak ujednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou hodnotí jako smlouvu o zápůjčce, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci pak v projednávaném sporu má citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ10, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 19. Dále podepsaný soud konstatuje, že optikou eurokonformního výkladu § 9 odst. 1 ZoSÚ10 s přihlédnutím k požadavkům směrnice Evropského parlam