30 C 259/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 749 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 28. 11. 2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 28. 11. 2018, jejíž nedílnou součástí byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČO [číslo], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z části smlouvy nazvané Podmínky úvěru, řádku Celková splatná částka, zavázal [právnická osoba] vrátit částku 4 500 Kč spolu s příslušenstvím do 28. 12. 2018. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 6 849 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 249 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhradu za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 100 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 654,66 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 29. 12. 2018 do 10. 8. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 500 Kč. Žalobkyně doplňuje, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán nejvýše do tzv. rozhodného dne, tj. do 10. 8. 2020. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 29. 8. 2020 z jistiny ve výši 4 500 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru [číslo] ze dne 28. 11. 2018, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávky vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu. 6. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že tato je datovaná dnem 29. 3. 2017 a jako smluvní strana je zde uvedena společnost [právnická osoba], [IČO] jako věřitel a žalovaný jako klient, u nějž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout klientovi, tj. žalovanému, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši 4 500 Kč. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru dne 28. 12. 2018. Součástí listiny je ujednání, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce (i) 1200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, (ii) 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení a (iii) 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení, 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku (tyto paušální částky zohledňují účelně vynaložené náklady Věřitele na vymáhání v příslušném období), případně jednorázový poplatek ve výši 300 Kč za uzavření splátkového kalendáře. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu škody v plné výši, sjednané úroky a úroky z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy. Smlouva obsahuje ručně psaný podpis žalovaného. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se podrobně seznámil s textem smlouvy včetně jejich příloh. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že jako čerpání úvěru převzal částku 4 500 Kč v hotovosti. 7. Z listiny nazvané Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy a z listiny nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. 8. Z listiny nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky a to ve lhůtě„ IHNED“ po obdržení výzvy. 9. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci. 10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 11. Smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., dle kterého, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud podotýká, že smlouva sjednaná mezi účastníky není smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť pojmovým znakem smlouvy o zápůjčce je, že zapůjčitel vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc (v dané věci se jedná o zápůjčku peněžitou); na rozdíl od smlouvy o úvěru, kde se věřitel, tedy úvěrující, zavazuje, že úvěrovanému, tedy dlužníku, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité části. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky. 12. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úv