30 C 284/2021-11 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 27. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 5 528 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaná uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČO [číslo], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaná se, jak vyplývá z části smlouvy nazvané Podmínky úvěru, řádku Celková splatná částka, zavázala [právnická osoba] vrátit částku 4 000 Kč spolu s příslušenstvím do 22. 10. 2019. Žalobkyně dále doplňuje, že smlouva o úvěru byla za žalovanou i [právnická osoba] uzavřena okamžikem souhlasného projevu vůle žalované a stvrzením o převzetí jistiny úvěru, kdy obě tyto skutečnosti nastaly připojením vlastnoručního podpisu žalované k textu smlouvy. Žalovaná rovněž v rámci procesu uzavírání smlouvy obdržela předsmluvní informace, a to na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož převzetí a seznámení se s informacemi v něm obsaženými žalovaný stvrdil svým popisem. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 4. 12. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 682 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 4 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 532 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru [číslo] ze dne 22. 9. 2019, standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, upomínky k zaplacení, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 4. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu. 5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, jako smluvní strana je zde uvedena společnost [právnická osoba], [IČO] jako věřitel a žalovaná jako klient, u níž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout klientovi, tj. žalované, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši 4 000 Kč. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli úroky a veškeré další platby. Součástí listiny je ujednání, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit navíc smluvní pokutu ve výši 0,25 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Smlouva obsahuje ručně psaný podpis žalované. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že obdržela částku 4 000 Kč a že se podrobně seznámil s textem smlouvy včetně jejich příloh, přílohy [číslo]„ [ulice] podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, které tvoří nedílnou součást smlouvy, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi, považuje je za závazná a výslovně přijímá i tzv. překvapivá ujednání uvedená v čl. 10) VOP jako podmínky úvěrového vztahu vyplývající z této Smlouvy (např. informace o právu na předčasné splacení, náklady vzniklé prodlením Klienta). 6. Z listiny nazvané Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy a z listiny nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. 7. Z listiny nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky. 8. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci. 9. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 10. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 14. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitel