31 C 184/2021-35 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 21. 6. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 7. 2018 uzavřené elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku poskytla žalované spol. [anonymizována tři slova]. úvěr ve výši 4 000 Kč dne 26. 7. 2018 se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně. Žalovaná se zavázala finanční prostředky splatit do 15. 8. 2018. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 byla veškerá práva postoupena na žalobce. Do postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalobce zkoumal bonitu žalované zkoumáním měsíčního příjmu ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě pohledávky výzvou ze dne 25. 9. 2020, avšak bezvýsledně. Pro případ nesplacení úvěru ve lhůtě splatnosti sjednal žalobce s žalovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny od 16. 8. 2018 do zaplacení. Proto žalobce požaduje jistinu 4 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 16. 8. 2018 do zaplacení, snížený smluvní úrok ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 7. 2018 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Dále žalobce podáním ze dne 7. 10. 2021 doplnil, že žalovaná částka je v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] / [číslo] uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., se sídlem [adresa], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeným u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka [číslo] (dále jen„ postupitel“) a žalovanou distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne 26. 7. 2018 (dále jen„ Smlouva“). V souladu s čl. II. odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 písm. a) Smlouvy poskytl postupitel žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit ve lhůtě do 15. 8. 2018. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty dne 26. 7. 2018 na číslo účtu uvedené žalovanou ve smlouvě, a to na č. ú. [bankovní účet]. Dle čl. III. odst. 1 Smlouvy je žalovaná povinna zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané výši 36 % ročně. Ve smyslu zákona č. 186/2020 Sb. požaduje žalobce ponížený smluvní úrok, a to ve výši 9 % ročně. V čl. VIII. odst. 1 písm. a) Smlouvy bylo sjednáno, že bude-li žalovaná v prodlení se splacením dluhu, je povinna uhradit úrok z prodlení v zákonné výši. V čl. VIII. odst. 1 písm. c) Smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaná v prodlení se splacením dluhu, je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení s tím, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout limit 0,1 % z částky a že souhrn všech uplatněných pokut nesmí přesáhnout součin 0,5 a celkové dlužné částky. Součástí dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 uzavřené mezi žalobcem a postupitelem přešla veškerá práva spojená s pohledávkou na žalobce. Postoupení pohledávky žalobce žalované oznámil přípisem ze dne 16. 4. 2020. Po postoupení pohledávky neeviduje žalobce žádnou úhradu žalované. Žalobce předně uvádí, že Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] / [číslo] byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne 26. 7. 2018 a je tak ve smyslu ustanovení § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) uzavřena písemně. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Smlouva je uložena na trvalém nosiči dat a umožňuje žalované uchování obsahu smlouvy, využívání tohoto obsahu a reprodukci tohoto obsahu v nezměněné podobě. Text Smlouvy je uložen na serveru postupitele a v uživatelském účtu žalované. Ze shora uvedeného vyplývá, že smluvní ujednání byla učiněna elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a navíc jsou záznamy zachyceny posloupně a systematicky, a došlo také k určení osoby, která právní úkon učinila. Je tedy nepochybné, že Smlouva byla ve smyslu ustanovení § 562 občanského zákoníku uzavřena písemně. K procesu uzavření Smlouvy uvádí žalobce následující: Žalovaná se zaregistrovala v systému postupitele na webových stránkách [webová adresa] a při této registraci uvedla své jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresu trvalého pobytu, číslo mobilního telefonu, adresu elektronické pošty (e-mail) a své číslo účtu. Adresa elektronické pošty byla následně postupitelem ověřena. Následně postupitel zaslal na ověřenou e-mailovou adresu žalované Smlouvu, kterou žalovaná elektronicky podepsala v souladu s čl. IV odst. 3 Smlouvy, kdy ke Smlouvě připojila svůj podpis zadáním jedinečného autorizačního kódu, který jí byl přidělen na základě žádosti o úvěr a zaslán postupitelem SMS zprávou na telefonní číslo uvedené žalovanou. Takto podepsaná Smlouva byla následně nahrána do klientské zóny na webových stránkách postupitele. Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Tímto způsobem je definován pojem elektronického podpisu zákonem o elektronickém podpisu. Dle komentáře k ustanovení § 40 starého občanského zákoníku (z něhož současná právní úprava vychází) zákon o elektronickém podpisu nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje čtyři základní druhy. Je vyzdvihována technologická neutralita zákona, když právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Tímto (obyčejným, prostým) elektronickým podpisem tedy může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód ([příjmení], heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. K tomuto výkladu se přiklonilo i bývalé Ministerstvo informatiky ČR. Podpis má kromě identifikační funkce mít i funkci autentizační (měl by tedy sloužit k ověření,„ že subjekt je tím, za koho se prostřednictvím identity vydává“). [jméno] spolehlivosti autentizace je různá u různých druhů podpisu (od nízké míry spolehlivosti, např. u mechanické náhrady podpisu otiskem razítka, přes podpis vlastnoruční, podpis úředně ověřený až po zaručený elektronický podpis). Různá míra spolehlivosti autentizační funkce však nemá vliv na platnost podpisu, a tedy i písemného právního úkonu. K tomuto se přiklání i právní praxe. S ohledem na uložení obsahu Smlouvy na server postupitele a do uživatelského rozhraní žalovaného byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Jde i o písemný právní úkon, neboť je podepsán. I pokud by soud nevzal za prokázané, že došlo k uzavření Smlouvy žalovaným, šlo by o bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, jelikož by se v případě peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč poskytnutých na účet žalované jednalo o plnění bez právního důvodu. 2. Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání se žalobce, jeho právní zástupce dne 12. 10. 2021 nedostavil, žalobce svou neúčast u ústního jednání omluvil s tím, že souhlasil s tím, aby jednání proběhlo bez jeho účasti. Žalovaná u ústního jednání sdělila, že o věci nevěděla, protože úvěr si brala dcera přes telefon, elektronicky přes mobil a oni doma nemají ani internet. Sdělila, že kdyby jí dcera o tom řekla, nemuselo to dojít k soudu. Žalovaná opakovaně vyjádřila ochotu pohledávku splácet, kdy řešila výši splátky, datum splatnosti i účet, kam splátky posílat. Na základě právě uvedeného soud jednal v nepřítomnosti žalobce v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na podkladě provedeného dokazování a obsahu spisu. <b><i>Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce vzal soud za prokázánu jeho procesní subjektivitu. 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 7. 2018, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Poučení spotřebitele včetně práva na odstoupení od smlouvy a vzorový formulář pro odstoupení, Vysvětlení předsmluvních informací soud zjistil, že jako smluvní stra