31 C 297/2020-101 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 16. 11. 2020 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 40 789 029 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že nárokuje touto žalobou pohledávky související se smlouvou o dílo (jejichž původ spočívá ve vadách díla provedeného žalovaným), kdy se typově jedná o pohledávku na slevu z ceny za dílo a pohledávku na náhradu škody ve formě ušlého zisku. Žalovaný jako zhotovitel se Smlouvou o dílo č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 25. 4. 2006 ve znění dodatku [číslo] ze dne 1. 2. 2007 zavázal provést pro žalobce jako objednatele dílo souhrnně označené jako„ [příjmení] a montáž hydrauliky linky [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova]“,„ Vysokotlaká hydraulika“ (viz čl. 1 Smlouvy a příloha [číslo] Smlouvy), jehož dílčí (nicméně pro provoz díla klíčovou, viz níže) částí byl hlavní lisovní válec - viz položka 1.1 přílohy [číslo] Smlouvy (Specifikace předmětu plnění včetně termínového plnění) označená jako„ [příjmení] [anonymizována dvě slova] hlavní válec Ø [číslo] [číslo]“ (dále také jen„ Hydraulický válec“). Technologické zařízení, jehož součástí je děrovací lis (a jehož součástí byl před havárií a jeho nahrazením novým válcem také předmětný Hydraulický válec), zajišťuje u žalobce (linkovou) výrobu polotovarů - výtažků technologií protisměrného protlačování z přířezů kruhového průřezu. Dne 16. 11. 2016 byl při provozu výrobní linky (dle členění areálu žalobce se jednalo o„ Provoz [anonymizováno]“) žalobce (jejíž součástí bylo dílo dle Smlouvy a též Hydraulický válec) zjištěn únik oleje (tato skutečnost nicméně sama o sobě nepředstavovala známku výskytu vady Hydraulického válce), v důsledku čehož byla naplánována její odstávka (za účelem výměny těsnění v přírubách Hydraulického válce), a to na termíny 29. a 30. 11. 2016. Během odstávky byla vizuální kontrolou zjištěna trhlina uvnitř přívodního otvoru do Hydraulického válce. Přítomnost trhliny (resp. existenci rozsáhlé trhliny po celém obvodu Hydraulického válce) poté potvrdila také komplexní ultrazvuková kontrola tělesa Hydraulického válce provedená dne 1. 12. 2016. Pro zjištění příčiny této havárie Hydraulického válce žalobce zajistil 1) zpracování metalografické zprávy (zpracována společností [právnická osoba], IČO: [číslo], ke dni 20. 12.2 016), ze které vyplynulo, že vzorek Hydraulického válce odpovídá jakostní oceli S275J2, resp. do jisté míry (nikoli však zcela, jak bylo žalovaným deklarováno) také jakostní oceli S355J2 (dle technické dokumentace žalovaného (viz technický výkres D58-1 Lisovní válec [číslo]) měl být Hydraulický válec vyroben právě z jakostní oceli S355J2), 2) zpracování analýzy životnosti Hydraulického válce (označena jako„ Analýza životnosti válce děrovacího lisu v závislosti na konstrukčním materiálu“), která byla vypracována během ledna 2017 (a to [právnická osoba] [anonymizováno]., IČO: [číslo], poskytující služby v oblasti technických výpočtů a analýz ve strojírenství a stavebnictví), ze které po provedení deformačně napěťových analýz vyplynul (viz kapitola Závěr, strana 20) významný vliv použitého materiálu na„ životnost“ 3 zařízení (jakostní ocel S275J2 je dle těchto analýz méně vhodná než jakostní ocel S355J2, mající oproti jakostní oceli S275J2 zhruba dvoj až trojnásobnou životnost), 3) zpracování znaleckého posudku z oboru strojírenství (zpracován soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], a to jakožto posudek č. P17-17, ze dne 13. 11. 2017, opatřený znaleckou doložkou dle § 127a OSŘ), ze kterého mj. vyplývá„ nevhodně zvolený rádius přechodu stěna-dno a nesprávně uplatněná drsnost povrchu materiálu“ (viz strana 8 citovaného posudku), resp. nevhodnost použitého materiálu, 4) zpracování dalšího znaleckého posudku z oboru strojírenství (zpracován Českým vysokým učením technických v Praze, Fakultou strojní, majícím postavení znaleckého ústavu, a to jakožto posudek č. j. 35/V ZP/2018, ze dne 19. 2. 2019, opatřený znaleckou doložkou dle § 127a OSŘ), ze kterého mj. vyplývá, že:„ Příčinou únavového poškození (Hydraulického válce; pozn. žalobce) je nevhodná kombinace materiálových charakteristik a konstrukčního řešení válce v místě vstupu hydraulické kapaliny.“ (viz odpověď na otázku [číslo] strana 4 citovaného znaleckého posudku). Žalobce je proto přesvědčen, že Hydraulický válec vykazoval vady mající ve svém souhrnu za následek vznik únavové trhliny po celém jeho obvodu, a sice nevhodné materiálové složení, kdy žalovaný nadto (prostřednictvím technického výkresu D58-1 Lisovní válec [číslo], resp. rovněž označením materiálu na Hydraulickém válci) nesprávně deklaroval jiný materiál (tj. jakostní ocel S355J2), než ze kterého byl Hydraulický válec vyroben (dle závěrů předkládané metalografické zprávy vzorek odpovídal primárně charakteristice jakostní oceli S275J2), nevhodné konstrukční řešení Hydraulického válce v místě vstupu hydraulické kapaliny. Výrobní materiál Hydraulického válce nebyl Smlouvou určen (obsahem Smlouvy zároveň nebylo ani určení konkrétního konstrukčního řešení Hydraulického válce). Bylo proto povinností žalovaného (jakožto zhotovitele a profesionála), aby se jakost a provedení díla (včetně Hydraulického válce) hodily pro účel stanovený ve Smlouvě (definice díla dle Smlouvy přitom jasně deklarovala, že se jedná o zařízení pro výrobní linku žalobce, tudíž již ze samotného charakteru díla bylo zřejmé, že Hydraulický válec bude cyklicky namáhaným komponentem), ev. pro účel, k němuž se zpravidla užívá (viz § 560 odst. 4 ve spojení s § 420 odst. 2 ObchZ). Běžná životnost lisovních válců se pohybuje na úrovni dvaceti (a více) let (jak konstatují oba předkládané znalecké posudky). Životnost posuzovaného [příjmení] válce (do zjištění únavové trhliny) dosáhla pouze cca 8 let (čili méně než poloviny standardního životního cyklu těchto zařízení). Jakost a provedení Hydraulického válce tak odporovaly požadavkům dle § 560 odst. 4 ve spojení s § 420 odst. 2 ObchZ, Hydraulický válec byl tedy zhotoven vadně. Žalobce má za to, že shora popsané vady Hydraulického válce byly důsledkem skutečností, o kterých žalovaný věděl nebo musel vědět při předání díla dle Smlouvy (ve smyslu § 562 odst. 3 a § 428 odst. 3 ObchZ), neboť volba (vhodného) materiálu a konstrukčního řešení byla jeho povinností, kdy současně poukazuje na závěry formulované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, zn. 32 Odo 1387/2005:„ Jestliže zhotovitel dodal vědomě vadné dílo (např. použil pro výrobu díla materiál jiných vlastností, než určovala smlouva, aniž by došlo ke změně smlouvy), tj. o vadách musel vědět nebo věděl, je jeho odpovědnost posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku, že kupující neoznámil vady včas.“ Viz také Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2290/2014:„ Součástí posouzení, zda jsou splněny předpoklady, za nichž nemůže být právo objednatele z vad díla, přiznáno v soudním řízení, musí být též vždy úvaha, zda vzhledem k tomu, co vyšlo v řízení najevo, nejsou tyto vady důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání díla.“ Současně nebyly vadami zjevnými, neboť je nebylo možno zjistit běžně prováděnými zkouškami (viz shora citovaný rozsudek, viz dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2422/2014:„ Za zjevné vady nelze považovat vady, jejichž zjišťování při prohlídce by mělo za následek destrukci zboží nebo díla nebo které se mohou projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.“), kdy ze znaleckého posudku zpracovaného Českým vysokým učením technických v Praze, Fakultou strojní plyne, že:„ Při přejímce hydraulického válce bylo použito standardního postupu, doložení materiálových vlastností Certifikátem 3.1 dle EN 10204 s uvedením chemického složení a základních mechanických vlastností použité oceli. Součástí přejímky byly i protokoly ultrazvukové kontroly válce, kde nebyly zaznamenány indikace nepřípustných vad.“, resp. že ev. další zkoušky (umožňující ověřit kvalitu povrchu materiálu válce) by musely být provedeny destruktivní metodou (viz odpověď na otázku [číslo] strana 5 citovaného posudku). Tyto vady nebyly odstranitelné opravou, nýbrž pouze dodáním nového lisovního válce (majícího přinejmenším vhodnější materiálové složení), posudek zpracovaný Českým vysokým učením technických v Praze, Fakultou strojní, k řečenému dodává, že:„ Řešením je tedy volba nízkolegované oceli 25CrMo4 ([číslo]) s mezí kluzu Re o cca 80 MPa vyšší pro uvedené tloušťky stěn.“ (viz odpověď na otázku [číslo] strana 5 citovaného posudku). Za účelem projednání havárie Hydraulického válce a zjištěných vad svolal žalobce jednání, ke kterému došlo dne 13. 2. 2017 a ze kterého byl pořízen zápis, jenž byl žalovanému téhož dne zaslán e-mailem. Po vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl žalovaný písemně vyzván ke kompenzaci (předběžně formulovaných) nároků žalobce. Jelikož žalovaný výzvu nereflektoval, zajistil žalobce zpracování dalšího znaleckého posudku ([příjmení] vysokým učením technick