40 C 256/2020-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 380 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [adresa] s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s identifikací platby uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, žalobkyně navrhla, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Rámcová smlouva [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [celé jméno žalovaného], u nějž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, adresa faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 14:46, [číslo] [číslo], [celé jméno žalovaného] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [celé jméno žalovaného], u nějž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, adresa faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,2 %, který byl zahrnut v platbě poplatku za poskytnutí úvěru, a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč. Celková částka ve výši 7 440 Kč měla být klientem uhrazena dne [datum] Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 14:46, [číslo] [číslo], [celé jméno žalovaného] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Profil uživatele soud zjistil, že v elektronickém systému byly evidovány shodné údaje o osobě [celé jméno žalovaného], jako byly uvedeny ve smlouvách. U tohoto klienta byly evidovány celkem dvě smlouvy, první ze dne [datum] na částku 4 500 Kč a druhá ze dne [datum] na částku 6 000 Kč. Obě smlouvy byly v systému evidovány jako ukončené. U smlouvy [číslo] byl evidován k [datum] dluh v celkové výši 8 010 Kč, což soud zjistil z listiny Informace o smlouvě [číslo]. Z žalobkyní předložených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by mezi [právnická osoba] a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedených listin nepodává. 5. Z listin Profil uživatele, Informace o smlouvě [číslo] žalobkyní předloženého výpisu z účtu ve spojení se sdělení [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku v celkové výši 6 000 Kč. Poprvé byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou dne [datum]. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla až dne [datum] žaloba. 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy [číslo] ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky. 7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný uhradil pouze částku 60 Kč a zbývající částku neuhradil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby (doručena dne [datum]). Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 5 940 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Co do částky 1 440 Kč spolu s příslušenstvím pak byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od [datum], což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Soud proto žalobu ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 5 940 Kč za dobu od [datum] do [datum] poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván. K okamžiku vzniku prodlení žalovaného byla výše zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši. 9. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky 7 380 Kč. Soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 6 000 Kč a vyhověl tak žalobě v 80 %. Co do částky 1 440 Kč byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně pak činí rozdíl mezi úspěchem v 80 % a neúspěchem ve 20 %, tj. 60 %. Plně úspěšné žalobkyni by vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč (plus DPH), sestávající z odměny za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby náleží žalobkyni i náhrada hotových výdajů, a to za první tři úkony podle ust. §