27 C 193/2022-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 11 986,86 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 2 407,65 Kč za dobu od [datum] do [datum] – smluvní úroky, resp. v částce 1 444,59 Kč za dobu od [datum] do [datum] – úroky z prodlení), z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyně žalobkyně – společností x [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] a žalovaným, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 26 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s příslušenstvím a poplatky ve výši 21 278 Kč (kapitalizovaný smluvní úvěr, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) vrátit, přičemž tak v celém rozsahu neučinil (žalovaný uhradil toliko 36 850 Kč), pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 6 128,25 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 707,40 Kč (částka je tvořena součtem nesplaceného úroku 157,93 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 293,60 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 414,71 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 433,51 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 2 407,65 Kč), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokutu 5 858,61 Kč (tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z dlužné částky ve výši 6 128,25 Kč za dobu od [datum] do [datum]). Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný následně ode dne postoupení pohledávky uhradil částku ve výši 1 000 Kč. 2. K ústnímu jednání dne [datum] se dostavil toliko žalovaný. Žalobkyně se z jednání omluvila a soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně. 3. Úvodem nutno zkonstatovat, že ačkoli žalovaný u jednání uznal v celém rozsahu nárok žalobkyně, soud nemohl vydat rozsudek pro uznání, neboť nárok žalobkyně je bez bližšího zkoumání s ohledem na výši úrokového příslušenství v rozporu s právními předpisy (rovněž je pak v rozporu s právními předpisy z dalších důvodů – jak je níže odůvodněno) a podle ust. § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ust. § 99 odst. 1 o. s. ř.). 4. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Žádost o úvěr, opatřené datem [datum], že žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí částky 26 000 Kč, přičemž v listině uvedl, že je zaměstnaný od roku [datum]; dále uvedl, že jeho mzda činí 19 000 Kč (k tomu měly být předloženy 3 výplatní pásky), celkové měsíční výdaje hrazené žadatelem 9 000 Kč (bydlení, energie 3 000 Kč a doprava, jídlo, osobní náklady 6 000 Kč); celkové měsíční výdaje domácnosti (bydlení, energie 4 500 Kč a doprava, jídlo, osobní náklady 10 000 Kč); bydlí v nájmu, je ve společné domácnosti s jinou osobou; má 1 vyživované dítě, dokončené vzdělaní – základní, má osobní bankovní účet. Listina je podepsaná žalovaným. 6. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru, opatřené datem ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně nákladů ve výši 21 278 Kč vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 377 Kč. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu a adresou trvalého bydliště. V listině je mj. uvedeno, že„ dlužník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že od Věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru“. Listina je podepsaná žalovaným a právní předchůdkyní. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy ze dne [datum], že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně postoupena na žalobkyni. 8. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud dále za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně i žalovaný připojili k listině vymezené v odst. 5. tohoto rozsudku své podpisy; že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému 26 000 Kč; a že žalovaný doposud uhradil předchůdkyni žalobkyně 36 850 Kč. 9. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne [datum] dohodl s právní předchůdkyní tak, že mu právní předchůdkyně poskytne v hotovosti částku 26 000 Kč, kterou žalovaný právní předchůdkyni s dalšími poplatky vrátí; žalovaný právní předchůdkyni oproti obdržení peněž doposud uhradil částku 36 850 Kč; právní předchůdkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky právní předchůdkyni vrátit; právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným dne [datum] na žalobkyni. 11. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 19. Soud nejprve uvádí, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným. Soud pak uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena právní předchůdkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci mají pak v projednávaném sporu citované ust. §§ 86 a 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soud